Prachatické muzeum

Procházet Šumavou a nenarazit na Zlatou stezku, je takřka nemožné. Tato obchodní komunikace, respektive systém středověkých obchodních cest, pro které se vžil název Zlatá stezka, tu fungovala po staletí. Ve své konečné podobě měla tři větve: do Prachatic, Vimperka a Kašperských Hor. 

V šumavských hvozdech nalezneme úvozové cesty, prošlapané dávnými karavanami, k jejich ochraně vybudované hrady a opevněná města. Například osada České Žleby získala své jméno podle koryt - „žlebů“ - do nichž byla svedena voda k napájení soumarských koní a Soumarský most je nedaleko. Dnes po těchto cestách putují turisté pěšky, na kolech, na běžkách i na koních a odkaz na Zlatou stezku se odráží v názvech ubytovacích zařízení či restaurací. Její význam si připomínají v Prachaticích při červnových městských slavnostech.

Někdy počasí k toulkám přírodou nepřeje, a tak přijde na řadu náhradní program. V tomto případě jsme zvolili Prachatické muzeum a rozhodně nelitujeme. Renesanční měšťanský dům s gotickým jádrem a zajímavými malbami na fasádě nabízí několik expozic. V části věnované Zlaté stezce nejprve zhlédneme poutavý film o životě na slavné obchodní cestě, která spojovala město Pasov s českými zeměmi. Po staletí se po ní přepravovala především sůl z alpských ložisek, drahé látky, jižní plody, víno, koření, vyvážely se ryby, slad, máslo a med. Ale nešlo jen o obchod; oběma směry proudily i nové poznatky, zkušenosti, přicházeli po ní noví kolonisté a v dobách válečných tudy táhla vojska. 

Dotykové obrazovky v muzeích jsou již běžné, co ale mile překvapí je pokračování expozice přes venkovní prostory - dvůr - kde můžeme nahlédnout oknem do ruchu hostince, vidíme kovárnu, putující soumary i lapku číhajícího v křoví. Figuríny opravdu vypadají jako živé! 

V dalších patrech muzea nahlédneme do dávné i nedávné minulosti města, včetně poválečného odsunu a likvidace vesnic v pohraničí.  Seznámíme se s nejslavnějším prachatickým rodákem Janem Nepomukem Neumannem (1811 - 1860), který se stal ve Filadelfii biskupem a v roce 1977 byl svatořečen.  Malebná je ukázka napodobující původní muzejní expozici, jak vypadala na sklonku rakousko-uherské monarchie.

Nejvíce se mi líbilo 16. století, kdy se Prachatice proměnily v kvetoucí a prosperující renesanční město. Figurální výjev zachycuje zasedání prachatické městské rady v okamžiku, kdy posel císaře Rudolfa II. předává purkmistrovi privilegium o povýšení na město královské. Radní ovšem tuto významnou dějinnou událost příliš nevnímají - soustředí se na servírované pokrmy a nápoje, jeden dokonce usnul. Inu, to se stává, a nejen v době rudolfinské...

Kromě stálé expozice v muzeu probíhají krátkodobé výstavy a další doprovodný program. Muzeum je otevřeno mimo pondělí od půlky března do prosince, o letních prázdninách denně. Jeho prohlídka vhodně doplní procházku historickým centrem tohoto krásného města. 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz