Velká synagoga v Plzni

Je pondělí 28. října 2013. S manželem jsme se vydali do Plzně na oslavu 95. výročí vzniku samostatného Československa. Počasí bylo nádherné. Chtěli jsme si prohlédnout památky, které běžně nelze navštívit. Nejprve jsme zamířili k Velké synagoze.

Od vchodu budovy se táhl zástup lidí v délce několika desítek metrů, kteří čekali, aby si mohli zakoupit vstupenky. Když jsme i my konečně stanuli u pokladny, zbývaly vstupenky pouze na 12. hodinu. No nevadí! V mezičase jsme se šli podívat na Náměstí Republiky.

Naše první kroky vedly k radnici, kterou jsme si chtěli prohlédnout, protože jsme zde před 51 roky měli svatbu. Vstupenky byly ale vyprodány.

Pokračovali jsme tedy ke katedrále sv. Bartoloměje, kde byly dočasně umístěny na dřevěných konstrukcích dva zvony, určené pro tuto dominantu Plzně. V současné době má katedrála pouze zvony dva – zvon Prokop a menší zvon Anna. Původně bylo zvonů 5, ale během II. světové války byly 4 z nich zabaveny německou armádou a měly být roztaveny na zbraně.

Velká synagoga v Plzni Zbyl pouze Prokop a později k němu přibyla Anna.

Loňského roku vyhlásili majitel kavárenského řetězce Jan Jandák a architekt Jiří Boudník sbírku na chybějící zvony. Zatím se podařilo vybrat asi 3,5 milionu korun. Prvním zvonem, který byl odlitý v Nizozemsku pod vedením českého zvonaře Petra Rudolfa Manouška byl zvon Jan a druhým zvon Marie. Dále bude následovat zvon Hroznata a podaří-li se shromáždit dostatek financí, posledním zvonem bude zvon Bartoloměj. Zvon Marie zaplatil jediný dárce, který si přál, aby zvon nesl jméno jeho manželky.

Všechny zvony by měly společně zaznít začátkem roku 2015, kdy se Plzeň stane

Evropským hlavním městem kultury.

Po prohlídce zvonů jsme si ještě prohlédli tři kašny, které stojí v rozích náměstí. Kašny byly vytvořeny podle návrhu Ondřeje Císlera. Do nádrží z černé čínské žuly padá voda z pozlacených chrličů, které symbolizují anděla, chrtici a velblouda – motivy z plzeňského znaku. A to už se blížila doba prohlídky Velké synagogy.

V roce 1870 žilo v Plzni 1207 Židů. Zdejší židovská obec zakoupila r.1874 pozemek se zájezdním hostincem a stájí pro 60 koní a na tomto místě byla mezi r.1891-1893 postavena novodobá Velká synagoga.

Slavnostní otevření proběhlo ve čtvrtek 7.9.1893, aby mohla být synagoga připravena k užívání na židovský nový rok 5654, který začínal následující neděli večer. Z nově vybudované synagogy se plzeňští Židé dlouho neradovali. V lednu 1942 bylo nacisty deportováno 2605 Židů z Plzně do Terezína. Němci se snažili Židy vyhladit, protože se jednalo o tzv.nečistou rasu. Všechen jejich majetek byl svezen do Velké synagogy, kde se pak rozprodával. Později se ze synagogy stala pracovní dílna, ve které se šily uniformy pro německé vojáky a to nejspíš zachránilo synagogu od zničení. Po válce se sice synagoga vrátila židovské náboženské obci, ale z koncentračních táborů se vrátili do Plzně jen 204 Židé. Část z nich emigrovala do Izraele nebo USA.

Během komunistické vlády se měla synagoga přestavět na městské lázně nebo tržnici.

Nakonec k tomu nedošlo, ale budova chátrala a nikdo o ni neprojevil zájem. Teprve po Sametové revoluci se začala snažit židovská obec o její záchranu. V letech 1994-1998 došlo konečně k částečné rekonstrukci této stavby.

11.2.1998 byla Velká synagoga znovu slavnostně otevřena. 20. září téhož roku - v den židovského svátku Erev Roš Ha -šana se v synagoze uskutečnila po mnoha letech první bohoslužba. Dnes se zde bohoslužby konají jen výjimečně.

Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v Čechách a třetí největší v Evropě. Je vystavěna v novorománském slohu. Původní plány vídeňského architekta Maxe Fleischera přepracoval plzeňský stavitel Emanuel Klotz. Tato monumentální stavba má dvě 45 metrů vysoké cibulovité kopule, na jejichž vrcholech se skví pozlacené Davidovy hvězdy. Z oken kopule /pro návštěvníky je přístupná pouze jedna/ je nádherný výhled nejen na město Plzeň, ale i na široké okolí. Po prohlídce věží jsme se přesunuli do vnitřních prostor synagogy. Synagoga je dnes využívána jako výstavní a koncertní síň. Celková kapacita trojlodní pseudohaly je až 2000 lidí. Jelikož je zde úžasná akustika, koncerty zde pořádané jsou jedinečné.

Hala je vybavena novými sedadly, okna jsou vitrážová. Stropní malby jsou sice původní, ale potřebovaly by zrestaurovat. V důsledku nedostatku finančních prostředků, rekonstrukce pokračuje pomalu. Velkou zvláštností je, že v celém obrovském areálu se nikde neobjevuje lidský ani zvířecí prvek, jako je tomu např. v katolických kostelech. Malby pouze připomínají rostlinné motivy. Jediným prvkem, který se zde často vyskytuje, je šesticípá židovská Davidova hvězda. Uvnitř synagogy je v čele schránka na tóru. Tóra je vlastně prvních pět knih hebrejské Bible. Před ní je řečniště rabína, kterému se zde říká kantor. O několik stupňů níže je bima – řečniště pro čtení tóry. Nad svatostánkem na varhaním kůru jsou umístěny varhany z roku 1890. Podle odborníků se jedná o světový unikát, který je ale nefunkční. K opravě by byla zapotřebí částka 45 milionů korun. Dalším unikátem je horkovzdušné vytápění umístěné pod podlahou. Jsem moc ráda, že jsem mohla tuto zajímavou stavbu navštívit a poslechnout si její pohnutou historii. Komentovaná prohlídka trvala přes ½ hodiny. Dělala jsem si poznámky a popsala zde jen to, co je z mého hlediska nejpodstatnější.

Po prohlídce synagogy byly vstupenky do všech památek vyprodány. Zastavili jsme se tedy ve Smetanových sadech na koncertu Velkého dechového orchestru ZUŠ z Chválenické ulice v Plzni. Koncert byl pro nás zajímavým zpestřením slavnostního dne.

Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete