Naše první cesta do Holandska - hurá moře

Nizozemsko má mnoho ostrovů a rybářských vesnic, které jsou zajímavé jak pro turisty, tak pro historiky. My jsme jako první vyrazili na ostrov Marken, kde se nalézá osada stejného jména. Rybářská vesnice Marken si již po osm staletí zachovává svůj původní ráz a kolorit. Leží v severní části Holandska a najdeme zde pečlivě udržované dřevěné domky, které mají tradiční zelený nátěr s bílým obložením.

Domky jsou umístěny na kůlech, které tak brání jejich poškození během záplav. Vesnice se dělí na dvě části – Havenbuurt ležící za přístavem a Kerkbuurt rozprostírající se kolem kostela, kde se také nachází Marker Museum zaměřené na minulý i současný život v této oblasti. Významným orientačním bodem je maják Het Paard. Do roku 1991 byl Marken samostatnou obcí, byl ovšem sloučen se sousedním Waterlandem.

Nám se asi nejvíce líbilo kolem přístavu, kde to doopravdy žilo již v tomto období. Všude vlající barevné vlaječky, fůra otevřených krámků, restaurací, stánků, loďky a lodě, slunce a moře, co víc si o Velikonocích přát.

Den poté jsme vyrazili do městečka Urk. Ten je známý svou bohatou rybářskou historií a kulturním dědictvím. Původně byl Urk ostrovem v Zuiderzee, mělkém zálivu Severního moře. Obyvatelé Urku se tradičně živili rybolovem a ostrov měl silné vazby na moře. Když byl v rámci projektu Zuiderzee vytvořen polder Noordoostpolder, Urk se stal jeho součástí a přestal být ostrovem.

Auto jsme zaparkovali na odstavném parkovišti na kraji města a to jsme si pak takřka celé stihli projít. Jako první jsme se vydali stezkou podél moře, až jsme kolem majáku dorazili do přístavu, kde je i moc pěkná písková pláž se spoustou mušliček. Zde jsme dali poměrně velký prostor našemu vnoučkovi, aby se vyřádil jak na klouzačce, tak poté v písku. Následně  jsme se přes přístav dostali mírným stoupáním do městských uliček a mohli tak obdivovat zdejší architekturu a že se bylo nač dívat. Ve městě na relativně malé ploše se nachází několik kostelů a pro zájemce je zde i rybářské muzeum.

My jsme si zde užili krásnou, poklidnou velikonoční neděli. A co nás překvapilo? Že nejspíš Nizozemci Velikonoce neslaví v takové míře, jako jsme zvyklí u nás. Na to, jak mají vše kolem domků uklizené, upravené, tak s takovou velikonoční výzdobou, jako jsme zvyklí vídat v našich končinách jsme se tam takřka nesetkali. Jen asi u dvou domečků byl k vidění velikonoční zajíček. Jinak nikde žádné kraslice na keřích a stromcích, ani žádné jiné artefakty, které by tyto svátky připomínalo a to ani v obchodech. Prostě „jiný kraj, jiný mrav“ a tak to je. Každopádně, moc ráda bych si někdy ještě takový výlet zopakovala.

Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz