Park Bezručovy sady vznikl na přelomu století (1898), pod středověkými a tereziánskými hradbami. Hlavní součástí Bezručových sadů je botanická zahrada dělící se na další tematické části. Nejdůležitější z nich je tzv. zahrada národů, alpinium a rozárium.
Celý komplex je opravdu rozsáhlý, takže vám představím jen jednu jeho část, ale i ta stojí za to. Naši procházku začneme u jednoho postranních vchodů. Uvítá nás usměvavý vrátný, popřeje „Dobrý den“ a pouští nás dál.
Přímo před námi kvetou bílé a fialové ibišky pěkně na střídačku, okolo poletují hejna motýlů a včel. O kousek dál se představí záhon pestrobarevných jiřin, však je na ně už čas. Upravená asfaltová cesta nás posléze zavede do stínu stromů, převážně jehličnanů a nás okamžitě zaujme zajímavě rostlý tis. Mimochodem tisy mají velmi pružné dřevo, v minulosti se používaly pro výroby luků.
A kousek dál náš pohled zase upoutá nádherně rostlá borovice. Bez nadsázky se dá říct, že je to přírodní bonsaj. Tak pěkně vypadá. Tady se nám kráčí trochu hůř, protože její silné kořeny deformují asfalt nad sebou. V jednom místě oživuje zdejší zeleň překrásný kachlíkový obraz s dívkou držící modrý květ. Ještě několik minut příjemné chůze a už se dostáváme před brány rozária. Letmý pohled na přírodní skalku a kvetoucí brslen a už nás přivítá záplava vůně.
Rozárium vzniklo v letech 1970-1972. Plocha, na které právě stojíme, sloužila dřív jako městská skládka. Vypadá opravdu velmi zajímavě, něžná nádhera kvetoucích růží ostře kontrastuje s přísně geometricky ohraničenými záhonky. Najdeme tu přes 10 000 růžových keřů v 670 druzích. Je tu opravdu všechno: velkokvěté růže, růže sadové, pnoucí, pokryvné a několik původních botanických druhů. Nestarší druh, který nacházíme, je z roku 1932 a jmenuje se Česká pohádka. Je to nenápadná drobnokvětá polyantka s růžovými květy.
Nejsme tu ani půl hodiny a už se nám z té vší vůně točí hlava. Opouštíme proto rozárium postranním východem s rozhodným předsevzetím znovu se sem vrátit.
Notburga
ChytráŽena.cz