Dovolená v Bavorské Železné Rudě

Bavorská Železná Ruda /německy Bayerisch Eisenstein/ leží přímo na státní hranici s Českou republikou v údolí říčky Řezné. Je to malé horské městečko proslulé klimatickými lázněmi a zároveň středisko zimních sportů.

Projeli jsme českou Železnou Rudou a směřovali ke státní hranici s Německem. Po třech kilometrech jsme pomyslnou hraniční čáru minuli a asi po 500 metrech jsme zastavili u hotelu Lesní Dům /německy Neuwaldhaus/, kde jsme měli zajištěno ubytování. Hotel nás zaujal hlavně proto, že byl celý v režii českého personálu. Na první pohled se nám hotel líbil a nezklamal nás ani interiér, ubytování, výborná strava, milý personál, parkoviště u hotelu, zahrada s jezírkem a koutkem pro děti.

První den jsme prošli celé městečko, abychom se seznámili s jeho zajímavostmi. Cestou jsme se zastavili v místním infocentru, kde jsme si vyzvedli Kartičku hosta, která nás opravňovala cestovat po celém regionu autobusem a vlakem zdarma. Dominantou městečka je nádherná budova kostela sv. Jana Nepomuckého s věží 45 m vysokou, viditelnou zdaleka. Uvnitř nás zaujal barokní oltář pocházející ze 17. století. Kostel jsme si prohlédli a pokračovali kolem četných hotelů, penzionů, obchůdků, kavárniček, až jsme se dostali k nádražní budově. Touto budovou prochází státní hranice česko-německá. Na nádraží jsou malé obchůdky a restaurace.

Stezka v korunách stromů Poblíž nádražní budovy se nachází Železniční muzeum s velkým množstvím exponátů. Odtud jsme zamířili k budově bazénu, která stávala přímo na hranici. Byli jsme však velice zklamáni. Velká část bazénu byla již zbourána. Po roce 1989 jsme se zde byli několikrát koupat. Nádherný krytý bazén byl vyhledáván hlavně pro jeho umělé vlnobití, ale i jiné atrakce. Jelikož investice do rekonstrukce budovy bazénu by prý byla příliš nákladná, rozhodli se představitelé městečka od rekonstrukce ustoupit a budovu zbourat. Pracovní příležitost pro obyvatele městečka velká není. Hlavním zdrojem jejich obživy je turismus.

Další den jsme si naplánovali navštívit v Národním parku Bavorský les Stezku v korunách stromů u Neuschönau, přezdívanou Bavorská „eiffelovka“. Mohli jsme použít Kartičku hosta a cestovat zdarma vlakem a autobusem. Jelikož bychom museli dvakrát přestupovat, čas mezi jednotlivými přestupy byl velice krátký, tak jsme raději volili cestu autem a dobře jsme udělali, neboť jsme na zpáteční cestě mohli ještě navštívit Velké Javorské jezero. Při nákupu vstupenky na Stezku v korunách stromů nám Kartička hosta ušetřila 6 euro.

Stezka v korunách stromů u Neuschönau je dlouhá 1300 m. Návštěvníci se pohybují ve výšce 8 – 25 metrů nad zemí mezi jedlemi, smrky a buky horského lesa. Na trase nás provázely četné informační tabule a zážitkové zastávky. Škoda, že informační tabule nebyly psané v češtině. Pohled do okolní krajiny, během stoupání k nejvyššímu bodu, byl úchvatný. Nejvyšším bodem stezky je stromová věž, vysoká 44 m. Na jejím vrcholu jsme byli odměněni jedinečným výhledem na hory Luzný a Ráchel, na nekonečný Bavorský les a Šumavu. Při jasném počasí jsou prý odtud vidět Alpy, což se nám vzhledem k oblačnému počasí nepodařilo. Přesto jsme výhledem do krajiny byli nadšeni. V blízkosti Stezky v korunách stromů nás zlákala k návštěvě Lesní restaurace se zahrádkou a hřištěm pro děti. Návštěvu stezky jsme spojili s prohlídkou výběhů pro volně žijící zvěř. Sice jsme se dozvěděli, která zvířata a ptáky můžeme na určitém lesním úseku spatřit, ale zahlédli jsme jen v dálce divoké prase. Toto nás nenadchlo. Stezka je podstatně větší než u nás na Lipně, ale naše stezka se nám líbila lépe. Při zpáteční cestě, jak jsem dříve předeslala, jsme se zastavili u Velkého Javorského jezera.

Velké Javorské jezero je ledovcového původu o velikosti 7,2 ha a hloubce kolem 15 metrů. Leží v hluboké kotlině, kterou obklopují ze všech stran husté lesy. Nad západním břehem se tyčí 360 m vysoká skalní jezerní stěna. V blízkosti jezera stojí restaurace s terasou, pod terasou je půjčovna šlapadel, prodejna suvenýrů a poblíž je vstup do Pohádkového lesa určený hlavně malým návštěvníkům. Kolem jezera se rozprostírá přírodní rezervace chránící jak lesní stromy, tak i řadu vzácných rostlin. Jezero je přibližně v polovině přepaženo kládami, aby tam nemohly zajíždět výletní loďky. Tato část jezera pomalu zarůstá a je útočištěm mnoha vodních ptáků a jiných drobných živočichů. Zde jsme se zdrželi nejdéle. Spousty kachen nám předváděly své vodní produkce. Odtud jsme pak pokračovali cestou, která byla tvořena dřevěnými chodníky, lávkami přes drobné potůčky, mohutnými kořeny stromů a schody. V těchto místech byl klid, svěží horský vzduch a málo turistů. Cesta kolem jezera nám trvala asi hodinu. Byli jsme obohaceni o nezapomenutelné zážitky. Další naše cestování zase příště.

Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete