Frýdštejn

Frýdštejn je obec v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Žije zde zhruba 800 obyvatel. Na východním okraji obce se nachází zřícenina hradu Frýdštejn, od něhož pochází jméno obce.

Zřícenina hradu Frýdštejn je jedním ze tří hradů jabloneckého okresu. Doba jeho založení není přesně známa, zrovna jako se neví, kdy bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Víme však, že bylo majetkem Markvarticů. V roce 1363 jsou zmiňováni páni z Dražice a o pár let později pak Jan s Bibrštejna. První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, kdy církevní prameny zmiňují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna.

Na přelomu 14. a 15. stol. byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic, ale již v roce 1409 byl majitelem frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. Byl katolíkem a proto v srpnu 1432 obléhali hrad husité pod vedením Oty z Lozy a Jana Čapka ze Sán. Bohuš z Kováně však učinil s husity dohodu, že proti husitům nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce přestoupil ke kališníkům.

V roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v roce 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Haznburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1540 koupili hrad a panství Vartenberkové. Majiteli byli však jen krátce, neboť Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 47 ztratil své statky včetně Frýdštejna. Posledním majitelem panství byl Jan z Oprštorfu, který jej koupil spolu s Českým Dubem od krále v roce 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce Frýdštejna, ať již jako panství, tak i jako strážního hradu.

Když Oprštorfové v roce 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný.

Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Hodkovicím, tak zejména do údolí Jizery, kudy vedla stará cesta z Turnova k severu a procházela vískou Frýdštejnem původně nazývanou Zásada, v níž býval poplužní dvůr, zajišťující základní obživu obyvatelům hradu.

Hlavní dominantou a nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Měří 15 m, její průměr je 9 m a má dvoumetrovou tloušťku zdiva. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně. Do měkkého pískovce bylo vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna ze světniček sloužila jako kaple.

Od kapličky Krista Trpitele se k hradu vydáte po červeně značené turistické trase, která je též známa jako Zlatá stezka Českého ráje. Na hradě byla natočena pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Tajemství hradu v Karpatech.

Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz