Krása krkonošské přírody

Poslední den našeho pobytu ve Špindlerově Mlýně. To to uteklo. Měli jsme naplánovanou cestu po hřebenech. Vzhledem k tomu, že má být opět horko, jsme ji vzdali. Místo toho jsme vyrazili na Medvědín.

Naše cesta začala u lanovky na Medvědín. Šli jsme kousek podle sjezdovky a potom se napojili na stezku. Až do Horních Míseček to bylo do kopce. Vyrazili jsme ale poměrně brzo ráno, tak bylo docela příjemně. Horní Mísečky jsou nejvýše položenou horskou osadou Krkonoš. První horská bouda tu byla už v roce 1642, bydleli zde hlavně němečtí dřevorubci a horníci.

V současné době tu je trvale žijících obyvatel málo. Objekty slouží hlavně k rekreaci. V zimě jsem tu byla několikrát s dcerou. Ona sem jezdila i se školou a moc se jí tu líbilo. Na lyžování ideální místo. Je tu několik sjezdovek, občerstvení a restaurace. Došli jsme k Jilemnické boudě, zde staví autobus, který vozí turisty až na Zlaté návrší. Od boudy jsme se vydali po Masarykově horské silnici, která slouží pro pěší, cyklisty, motorová vozidla s povolením a kyvadlovou autobusovou dopravu. V zimě autobusy nejezdí.

Krkonoše Projdeme tedy vlásenkovými zatáčkami na silnici a poté se napojíme na turistickou trasu. Vyjdeme nad sjezdovkou, kterou jsme míjeli v Horních Mísečkách. Dalo by se jít i podél ní nahoru, ale to je dost prudké stoupání. Odtud už to je jen kousek na vrchol Medvědín. Medvědín je významné lyžařské středisko. Jsou tu sjezdovky, běžecké tratě, lanovka a vleky. Od horní stanice lanovky je hezký pohled dolů na Špindlerův Mlýn a okolní vrcholy. Jsme tedy ve výšce 1234 metrů nad mořem na zalesněné hoře. Je tu nádherné dětské hřiště, půjčují zde koloběžky. Pro pěší turisty se tu otvírá několik možností, kam jít.

Pokračujeme přes Svinské louže, což jsou mokřady. Vyskytují se tu malá rašeliniště a jezírka, která jsou ukryta v lese. Cesta je vedena po dřevěném chodníku. Název je odvozen od bahenních koupelí, kterým se zde oddává černá zvěř. Zastavíme se u Šmídovy vyhlídky, která se nalézá nad Strmou strání. Jmenuje se podle lesmistra Ludvíka Šmída, který pracoval na panství Harrachů. Z vyhlídky se nabízí úchvatný pohled na krkonošské hřebeny a hluboká horská údolí. Bohužel výhled už začíná omezovat rozrostlá vegetace. Vracíme se na Medvědín. Obloha se začíná zatahovat, hřmí a je dusno. Váháme, zda půjdeme zpět pěšky nebo pojedeme lanovkou.

Nakonec jsme se rozhodli pro lanovku. Cestou se nám naskytly nádherné pohledy na krásnou přírodu. V dálce jsme zahlédli i Labskou přehradu. Začal foukat vítr a zatáhlo se. Od lanovky jsme šli do města a zastavili se v kavárně na palačinkách. Byly výborné. Během cesty k hotelu začíná pršet, měli jsme to tedy vypočítané akorát.

Dnešní procházka nebyla tak dlouhá, ale vzhledem k vedru a dusnu jsme se zapotili. Déšť ale trochu vzduch pročistil. Na příští dny už předpovídají ochlazení, ale to už tu nebudeme. Škoda.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete