Malostranský hřbitov

Malostranský hřbitov se nenachází na Malé Straně  jak by se z názvu předpokládalo, ale na Smíchově u hranice Košíř.  Byl založen v době morové epidemie v roce 1680 v tehdy na samotě, mezi smíchovskými a košířskými vinicemi, v blízkosti tehdejšího morového špitálu. Jako hřbitov pro Malou Stranu sloužil v letech 1787 -1884. V roce 1787 se z malostranského hřbitova stalo městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy  -  Hradčany, Malou Stranu a později Smíchov.  V roce 1884 byl uzavřen.

Počátkem 20. století se s ohledem na rostoucí zástavbu Smíchova a Košíř objevily návrhy na úplné zrušení a zastavění hřbitova. Proti tomu se postavila pražská kulturní veřejnost v čele s Jakubem Arbesem, památkáři a Klubem za Starou Prahu. K zásadní devastaci hřbitova a kapličky došlo rozšířením Plzeňské třídy počátkem padesátých let 20. století. K plošnému poškozování volně stojících plastik docházelo kvůli vandalským útokům i po roce 1989.  Proto byl hřbitov zcela uzavřen.

Od roku 2011 se o záchranu hřbitova aktivně pokouší Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova. Zásluhou Sdružení byla i možnost jednou do měsíce hřbitov navštívit. Této možnosti jsem v červnu  2013 využila. Hřbitov s pěkným kostelem, s vysokými stromy, s všudypřítomným břečťanem a s mnoha starobylými pomníčky, i když povětšinou rozbitými, na mne zapůsobil velmi magicky. Fotografie z této návštěvy jsem na stránky Chytrá Žena vložila.

V letech 2015–2016 byl kvůli ochraně před vandaly hřbitov opět zcela uzavřen a probíhalo zajištění cenných náhrobků a celková rekonstrukce hřbitova. Malostranský hřbitov byl znovu zpřístupněn veřejnosti v červnu 2016.  Následně v březnu 2017 jsem hřbitov znovu navštívila, vedla mne zvědavost jak byl celkově zrekonstruován.

Dominantou hřbitova je empírový kostel Nejsvětější Trojice, vybudovaný v letech 1831-1837. Stojí na místě starší původní barokní kaple sv. Rocha z roku 1703 a kaple Nejsvětější Trojice z roku 1715.

Další dominantou hřbitova je monumentální litinový pomník představující klečícího biskupa na hrobce, hraběte Leopolda Thun-Hohensteina. Pomník vytvořil Václav Prachner, jde o o největší litinový náhrobek v České republice a pravděpodobně i ve střední Evropě. 

Zastavení se u Svaté holčičky, u legendami opředeného náhrobku Anny  Degenové, je velmi  působivé.  Plastiku dítěte vytvořil Josef Max.

Malostranský hřbitov patří k unikátním památkám na území České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození, leží zde generace přátel W. A. Mozarta, význační architekti, sochaři a malíři. Najdete zde mnoho krásných náhrobků, mnoho krásných soch od největších českých sochařů 19. století: několika generací Platzerů, Václava Prachnera, Josefa Malinského, Josefa Maxe a dalších.

Jana Nerudu Malostranský hřbitov údajně inspiroval při psaní sbírky básní Hřbitovní kvítí.

Po rekonstrukci hřbitova jsem objevila opravenou zeď s novými vchody, upravené cestičky, nové lavičky. Z prostranství byl odstraněn porost břečťanu, většina starých rozbitých náhrobků zmizela. Je velmi záslužné, že hřbitov nebyl zrušen, ale naopak nově zrestaurován.  Z mého pohledu ale zmizelo magické kouzlo celého místa. Příští návštěvu plánuji za několik let, až se břečťan opět pěkně rozroste.