Na kole Polabím – Z Mělníka do Roudnice nad Labem

Při našich cyklotoulkách Polabím jsme již křížem krážem projezdili a dostatečně prozkoumali oblast mezi  Sadskou, Poděbrady, Nymburkem, Lysou a Brandýsem nad Labem.  Je čas popojet dále, a tak si vás dnes dovolím pozvat severně od Prahy, do kraje, který se od předchozího putování v mnohém liší, do kraje, kterému vévodí vinná réva.

Začneme stylově - u Mělníka, tam, kde se stýká tok řeky Labe s Vltavou. Na levém břehu zde leží obec Hořín. Okolní krajina s lužními lesy a slepými rameny jistě dávala už pravěkým obyvatelům vhodné podmínky pro rybolov, rovina kolem řek pak úrodnou půdu, na první pohled však musí být jasné, že v případě povodní takto položená osada nemá šanci. Osobně bych dala přednost hradišti na hodně vyvýšeném místě.

Proto je pro mě trochu nepochopitelné, že si právě zde koncem 17. století nechali majitelé zdejšího panství postavit barokní zámek. Pravda, nebyli v povodňové oblasti jediní. Hořínský zámek je dílem G. B. Alliprandiho. Ten se podílel mj. i na stavbě zámku v nedaleké Libici a ve Veltrusech i na řadě paláců v Praze. Po únoru 1948 byl rodině Lobkowiczů zámek zkonfiskován a několik desetiletí chátral, v roce 2002 zde prošla ničivá povodeň. Přesto nevypadá jeho stav nijak dramaticky, alespoň při pohledu zvenčí, neboť objekt je nepřístupný. Opravu by si zasloužila i rodinná hrobka Lobkowiczů na místním hřbitově.

Na opačném konci obce nás čeká památka zcela jiného rázu, je jí laterální plavební kanál vedoucí z Vraňan do Mělníka a historické zdymadlo. Kanál měří 10 km a byl vybudován v letech 1902-5. Důvodem byla lepší splavnost řeky, lodě se tak vyhnuly nebezpečnému úseku nad soutokem. 

Pozorovat remorkér, kterak s centimetrovou přesností vplouvá do kamenné plavební komory, aby pomocí důmyslného zařízení překonal výškový rozdíl hladin, potěší nejen technicky zaměřené jedince. Filmoví fandové pak při pohledu od zdymadla k Mělníku snadno uhodnou, že právě odtud byl snímán poslední záběr Hřebejkova filmu U mě dobrý.

Hořínským parkem se dostáváme k mostu pod Mělníkem.

Mělník je město mnoha památek a určitě si zaslouží více pozornosti. Tak alespoň pár základních údajů. Dominantou města je věž chrámu sv. Petra a Pavla vysoká 60 metrů. Kostel je jedním z nejstarších chrámů v Čechách a v kryptě skrývá kostnici s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí. Vedle kostela je rozsáhlý objekt zámku. Ten byl v r. 1992 vrácen po 44 letech v restituci rodině Lobkowiczů, takže nyní, po rekonstrukci, můžeme obdivovat jeho interiéry i sbírky. Vyhledávanou součástí návštěvy mělnického zámku je prohlídka vinných sklepů s možností degustace.

Z terasy od zámku a kostela je výhled na soutok (pozor, to blíže je soutok s plavebním kanálem, Vltava se vlévá kousek víc vlevo) i na typickou siluetu Řípu.

Na náměstí si povšimněme budovy radnice, kostela Čtrnácti svatých pomocníků spolu s objektem bývalého kapucínského kláštera s regionálním muzeem a řady měšťanských domů. Lze navštívit i mělnické podzemí. 

Město bylo mnohokrát kulisou filmů a seriálů, např. Létajícího Čestmíra nebo pentalogie Básníků.

Vraťme se ale na levý labský břeh a příjemnou asfaltovou cestou se vydejme po toku řeky. Důvod k zastávce máme po pěti kilometrech. Je jím povodňový vodočet u Dolních Beřkovic, v roce 2002 dosahovala hladina vody až pod samou stříšku sloupu. V obci se nachází další z opuštěných a chátrajících zámků.

Mineme plavební komoru a projíždíme kolem nepřehlédnutelné stavby elektrárny Mělník, zajišťující kromě výroby elektřiny i dodávku tepla.

Ve chvíli, kdy na nás z opačného břehu shlíží město Štětí, přejíždíme trať a vjíždíme do obce Račice. To mi něco říká, jako by se tak nazýval nějaký obchodní dům či nákupní centrum? Pánové mě však ujišťují, že Račici znám v souvislosti s veslováním a kanoistikou. No, možné to je :-)

Veslařský areál vznikl na místě vytěžené pískovny, kanál je dlouhý 2.350 metrů, široký  125 metrů a je obkroužen asfaltovou silničkou, takže se zde vyřádí nejen milovníci vodních sportů, ale i in-line bruslaři.

Sjíždíme lesíkem zpátky na silnici a po dalších 4 km jsme v malé vísce Dobříň, kde se narodil český básník Josef Hora.

Docela se těším, že za chvíli budeme v Roudnici, ale na Labi zde právě probíhají závody dračích lodí. Proplétat se na kole davem lidí se nám opravdu nechce, tak se usadíme a pozorujeme závodníky. Když nás dračí lodě přestanou bavit, vracíme se víceméně stejnou trasou do Hořína. Prohlídku Roudnice nad Labem si necháme na příště.

Další články o cyklotoulkách Polabím: 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz