Kouřim – výlet zpátky v čase

Jako dítě jsem moc ráda jezdila na prázdniny k babičce, která se po smrti dědy přestěhovala do malé roubenky v pohraničí, aby ji teta – její dcera – měla blíž. Milovala jsem typickou vůni té chaloupky i chvíle tam s babičkou strávené. Ráda vzpomínám na návštěvy kadibudky, na večerní koupele v plechové vaně, kdy se nejprve musela ohřát voda na kamnech. Na večery pod pořádnou duchnou, kdy jsme si s babičkou povídaly tak dlouho, dokud jedna z nás neusnula...

A taky na nočník pod postelí a tmu, která by se dala krájet. Babička už tu s námi dávno není, jen já mám dodnes ráda nejen staré roubenky, ale také výlety do historie a vůbec zpátky do vzpomínek. Jednu z takových možností mi poskytují skanzeny.

Návštěvu skanzenu v Kouřimi jsme si mohli vzhledem k protiepidemickým opatřením vychutnat pouze bez výkladu průvodce, ale to nám vůbec nevadilo a kouzlo tohoto místa tím absolutně nijak neutrpělo. Naopak nám vyhovovalo více klidu vzhledem k nižšímu počtu návštěvníků. Možná víte, že Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně a že je to jediný nadregionálně zaměřený skanzen u nás – najdete tu ukázky lidové architektury 17. - 19. století ze středních, východních a severních Čech.   

Pokud se sem vydáte, musíte zamířit na jihozápadní okraj Kouřimi. Pro návštěvníky se muzeum otevírá běžně od dubna do října (ale pozor, v pondělí je zavírací den) a také v prosinci, ovšem mimo tuto základní dobu sem můžete přijet na různé oblíbené národopisné a jiné programy, o kterých se dozvíte na webových stránkách muzea. Parkoviště se nachází doslova pár metrů od vstupu do areálu.

Lidové stavby do skanzenu byly přestěhovány z obcí, které měly být zatopeny vodou na přelomu 60. a 70. let 20. století při stavbě vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Jejich záchranou se tedy začala psát historie Muzea lidových staveb v Kouřimi... Pro veřejnost skanzen otevřel své brány v roce 1976. Od roku 1996 je celý areál vyhlášen kulturní památkou České republiky.

Ve skanzenu si můžete prohlédnout čtrnáct větších hospodářských i obytných objektů a několik menších památek sakrálního charakteru (jako jsou například boží muka, mariánský sloup nebo obecní zvonička) nebo třeba roubenou rumpálovou studnu a další. V rámci dostavby skanzenu se připravuje dalších celkem třináct staveb, například vodní mlýn z Tismic, větrný mlýn z Borovnice, kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic a jiné. Od roku 2012 probíhal rozsáhlý projekt dostavby muzea lidových staveb a jeho proměna na „muzeum české vesnice“; původní koncepce tohoto projektu je v současné době přepracována. Kromě architektonických památek se návštěvníci seznámí s životem na českém venkově od raného novověku až do počátku 20. století.  U každého objektu se nachází informační tabulka, ze které se dozvíte, odkud objekt pochází a vše o jeho historii i účelu, k jakému sloužil. 

Několik roubených domů například pochází z obce Týřovice u Rakovníka – v roce 1975 sem byl třeba přenesen statek, který byl poprvé písemně zmiňován už v 16. století jako „Jerýskovský grunt“. Obsahuje hospodářskou i obytnou část, přední světnice je zařízená jako školní třída (z informační tabulky se dozvídáme, že takto sloužila nouzově před rokem 1885, kdy jako obydlí rodiny hospodáře postačovala svou velikostí výměnkářská světnice).  Mezi dalšími exponáty například můžete obdivovat vzácnou devítibokou roubenou stodolu z Durdic – pochází z roku 1648, byla sem přenesena v roce 1970 a je nejstarším exponátem v muzeu a zároveň historicky nejstarším objektem. Dalším unikátem je stodola ze Želejova u Hořic z roku 1660. V celém skanzenu jsou samozřejmě nejpočetněji zastoupeny obytné domy (chalupy, statky, usedlosti). Všechny objekty jsou restaurovány do takové podoby, která co nejvíce odpovídá jejich původnímu vzhledu.

Muzeum se nachází v krásném prostředí: je zasazené uprostřed ovocného sadu, takže osobně doporučuji návštěvu na jaře, když tu všechno kvete. Určitě ale neuděláte chybu, když se sem vydáte i v jinou roční dobu. Takový výlet do starých časů vždycky stojí za to. A kdybyste to sem náhodou měli daleko, můžete si sem udělat pomyslný výlet třeba prostřednictvím některých filmů nebo pohádek. Skanzen totiž rádi využívají také filmaři, objevil se mimo jiné v Nesmrtelné tetě nebo v pohádce Tajemství staré bambitky (nyní by se zde mělo natáčet pokračování).

Jestli moje řádky využijete jako inspiraci k výletu, tak ať se vám vydaří!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10