Podél Vltavy na sever od Prahy

Startujeme na stanici metra Nádraží Holešovice a přecházíme přes Trojský most na pravý břeh. Ocelový síťový oblouk se klene nad hladinou už 10 let, nahradil původní tramvajový most zvaný Rámusák. Na dohled je Trojský jez se slalomovou dráhou, kde můžeme pozorovat kanoisty při tréninku.

Za areálem vodních sportů si povšimneme zajímavé dřevěné stavby Trojského koně, v jehož útrobách se skrývá galerie.

Zastavíme se u Trojské lávky a chvíli koketujeme s myšlenkou zapůjčení sdílených kol a elektrokoloběžek, které jsou zde ve stojanu. Také možnost, jak si zpestřit výlet. Tak třeba příště.

Pokračujeme podél Trojského zámku, pozoruhodné barokní stavby s impozantním schodištěm a zahradami, na který navazuje rozlehlý areál zoologické zahrady.

I přímo na Vltavě můžeme pozorovat řadu vodních ptáků vč. kormoránů a volavek. Také je zde nejmladší pražský ostrov, či spíše ostrůvek. Vznikl naplavením štěrkopísků při povodních v roce 2002.

Mineme dva přívozy Podhoří-V Podbabě a Zámky-Sedlec a přicházíme k prvnímu zastavení Planetární stezky. Jde o naučnou stezku, která představuje model naší sluneční soustavy zmenšený 1 : 1 000 000 000. Každá zastávka má nejen precizně vypracovanou infotabuli, ale jsou tu i planety (a jejich měsíce), které představují kovové kuličky s průměrem od 1 mm do 143 mm. Vzdálenosti mezi planetami i jejich rozměry jsou ve správném poměru. Celkem stezka měří 13 km. Máme tedy dost času popřemýšlet nad tím, jak jsou proti Slunci planety nepatrné, jak blízko či daleko plují prostorem nebo se zabývat nejrůznějšími přepočty a výpočty. Například let k Měsíci kosmickou lodí Apollo 11 trval tři dny. Kdybychom tuto vzdálenost šli pěšky a denně ušli 30 km, trvalo by nám to zhruba 35 let.

Zatímco "prolétáme" Sluneční soustavou, přicházíme k hranici Prahy do míst, kde z koryta Vltavy směrem k Čimicím vybíhá Zámecká rokle. Jak uvádí informační tabule, v minulosti tu stávaly převážně viniční usedlosti, během 19. století se skály nad řekou s romantickými výhledy staly vyhledávanou destinací pražských výletníků. Poklidný charakter místa změnil rok 1870, kdy zde byla vybudována továrna na dynamit, první v Rakousko-Uhersku. Bohužel obavy, které stavbu provázely, se brzy naplnily, došlo zde k několika explozím, které si vyžádaly i lidské životy. Postupem času se zlepšila bezpečnost práce a zvětšil objem výroby. Po vzniku Československé republiky byla výroba přesunuta do Semtína u Pardubic.

Pokud někoho napadlo, že putovat kolem řeky bude nuda, rozhodně to neplatí. Vltava líně míří k severu, nad námi jsou strmé skalní srázy a na protějším břehu zahlédneme stromy s bobřími okusy, nad hladinou přelétne ledňáček. Hle, další zastavení Planetární stezky a už jsme u zdymadla Klecany.

Zdymadlo Klecany je jedno z nejstarších vodních děl na našem území. Bylo postaveno už v roce 1897 - 1898. Se smíšenými pocity se díváme na vodočty, na kterých jsou ryskami označeny výšky, kam až sahala voda při povodních v daných letech.

V tuto chvíli máme za sebou 12 km. Kdo nechce pokračovat podle vody, může vystoupat 1 km do Klecan, odkud 2x do hodiny jezdí  autobusy k metru Kobylisy.

Přívoz nás převeze do obce Libčice nad Vltavou, odkud jezdí vlaky do Prahy-Holešovic každou půlhodinu.

Pokud máte rádi industriální architekturu, doporučuji udělat si ještě malou zastávku v Uhelném mlýně, resp. areálu šroubáren a drátoven, kousek za libčickým nádražím. Nalezneme tu výrobní haly a budovy z pálených cihel z místní cihelny. Uhelný mlýn ze 30. let 20. století sloužil k úpravě uhlí pro sousední kotelnu. S vývojem technologií přestal být užíván k původnímu účelu, vznikly tu sklady kancelářských potřeb. Po neradostném období (privatizace-bankrot-povodně) došlo k jeho uvážené rekonstrukci a vznikl zde inspirativní prostor pro milovníky designu, umění a architektury.

Před výletem podél Vltavy na sever od Prahy doporučuji ověřit si aktuální jízdní řády autobusů, vlaků i přívozů, ty totiž při průtoku větším než 400 m3/s nejezdí. 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz