Poznávání Polska - Słowiński národní park

Dočetla jsem se na sociálních sítích, že se oblast Baltského moře stává čím dál oblíbenější turistickou destinací i pro české turisty. Když jsme se letos vydali na zájezd k Baltu autobusem, pohodlně s průvodcem, věděla jsem, že jedu na takový malý průzkum, jestli by se nám tam také mohlo v budoucnu líbit. Již jsem psala v minulých článcích, že jsme navštívili opravdu pěkná místa.

Předposlední den zájezdu se mimořádně vydařil a já jsem se rozhodla, že se s Vámi opět podělím o své dojmy z míst, kde jste možná také ještě nebyli.

Słowiński Park Narodowy - je polský národní park založený v roce 1967. Rozkládá se na pobřeží moře mezi městy Łeba a Rowy. Vznikl proto, aby zachoval nezměněnou krásu soustavy pobřežních jezer, bažin, rašelinišť, luk, pobřežních lesů a především dunového pásu s pohyblivými dunami. Národní park byl již v r. 1977 zařazen organizací UNESCO do sítě biosférických rezervací.

Na území parku je možno vidět mrtvé borovicové lesy, torza zasypaných kmenů, trčících jako mementa z písku i rostliny charakteristické pro tuto oblast. Přesýpající se písky vytvářejí různotvaré pahorky v překrásné pouštní krajině, která je velmi unikátní v Evropě a je nazývaná polskou Saharou.

Polská Sahara, někdy zvaná také Lebská Sahara, je krajina pohyblivých písečných dun. Je velmi proměnlivá vlivem větru a vlhkosti vzduchu. Působení těchto přírodních podmínek se duny pohybují za rok asi o 5 metrů, nejvíce se pohybují v zimě. Písečné duny se nacházejí mezi Baltským mořem a jezerem Łebsko. Chcete-li se na duny podívat, musíte počítat s tím, že vstup je zpoplatněný. A pejskaři musí nechat své pejsky doma, jim přístup není umožněn.

My jsme se k dunám dostali z vesničky Rąbka. Nachází se asi 3 kilometry od Łeby. Odtud vede až k dunám cesta. Buď se vydáte po pěkné pěší stezce lesem až k dunám pěšky. Nebo stejně jako my zvolíte elektrobusy, tzv. „meleksy“, které Vás bezpečně dovezou až k hranici národního parku. Tady je nejlepší sundat boty, schovat je do batohu a vyrazit vzhůru po dunách až na nejvyšší dunu, zvanou Łącka góra. Je vysoká 42 m. Z výšin si pak budete užívat nádherný výhled na duny a na jezero Łebsko. Výšlap v písku nebyl úplně jednoduchý, ale počasí nám přálo, sluníčko svítilo, písek byl suchý, nelepil se na nohy a to nás hnalo vpřed. Kdo nemohl v kopci popadnout dech, mohl se přidržet na chvíli lana, které ohraničovalo přístupnou stezku od nepřístupných míst. Když jsme vystoupali nahoru, byl to opravdu krásný zážitek. Chvíli jsme se kochali pohledem do okolní krajiny a pak jsme pomalu slezli dolů a odbočili na stezku, která vedla k moři.

Pohled na písečné pobřeží a krásné moře byl nádherný. Měli jsme zde také volno na relax. Někteří oblékli plavky a v moři si i zaplavali. Někdo jen poležel na pláži a užíval si mořský vzduch. Bylo nás hodně, co jsme jen vyhrnuli kalhoty a brouzdali jsme se po pobřeží. Procházku po pobřeží jsme si pak ještě užili. Asi 2 kilometry jsme šli po pobřeží moře, než jsme odbočili do lesa, kterým jsme se vraceli zpět k začátku stezky k dunám. Ta je takové pěkné místo odpočinku. Nachází se tam spousta stánků s občerstvením a suvenýry.

Kdo se zajímá o vojenskou historii, asi nepohrdne návštěvou místního muzea odpaliště raket (Muzeum Wyrzutni Rakiet). To bylo zřízeno na místě bývalé tajné základny pro vývoj, testování a odpalování německých válečných raket za 2. světové války. Celý areál je vojenskou technickou památkou, kde se testovaly různé prototypy raket, např. V-1, V-2. Po válce sloužila základna pro testování polských meteorologických raket. Místo je přístupné pouze v létě a je také zpoplatněno.

Odtud odjíždějí opět meleksy zpátky do Rabky. My jsme ale po lehkém občerstvení zvolili raději pěší procházku pěkným lesem. Je dlouhá asi 3 kilometry a uteče Vám tak rychle, že si toho ani nevšimnete. Ještě doplním, že jízda meleksem je samozřejmě také za poplatek. Je třeba s tím počítat.

Po tomto krásném zážitku jsme nasedli do našeho autobusu, který nás zavezl ještě na prohlídku městečka Łeba. Dlouho jsme se tam nezdrželi, jen jsme se prošli hlavní cestou, která vedla až k moři. Zastavovali jsme se u obchůdků se suvenýry a vybírali jsme pohledy, prohlíželi jsme si, co všechno polské obchůdky turistům nabízejí. Leba je přímořské město. Má dvě velké pláže, spoustu kempů a rozsáhlé centrum, které však žije opravdu jen v létě. Mimo sezónu je zde opravdu prázdno. My jsme se zde opravdu zdrželi jen chvíli, ale vím, že je zde možné navštívit také třeba Motýlí muzeum, ruiny kostela sv. Mikuláše, kostel sv. Jakuba apoštola, oceanarium nebo labyrint. Lákavou turistickou atrakcí prý je Dom do Góry Nogami. Neviděli jsme ho, ale prý je to dům postavený vzhůru nohama a vypadá jako převrácená perníková chaloupka.

Přestože jsme v Łebě strávili jen chvilku času, líbilo se nám i to málo, co jsme stihli vidět. Možná právě Łeba bude jednou náš cíl dovolené? Kdo ví. Musím ale říct, že tento den zájezdu předčil všechny ostatní a moc jsme si ho užili.

Palka - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete