Přírodní rezervace Škrabalka

Na východním okraji Lipníka nad Bečvou (okres Přerov), kolem mrtvého ramene řeky Bečvy, byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervace Škrabalka. Jde o zbytek lužního lesa na levém břehu řeky, s vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene.

Území o rozloze 7,51 ha leží v nadmořské výšce kolem 227 m a podél jeho jižního okraje vede naučná stezka - počátek trasy začíná u mostu přes Bečvu v jihovýchodní části města, hned za mostem se dáte doleva a dále po hranici přírodní rezervace Škrabalka, pak po asfaltové cestičce dorazíte až do Týna nad Bečvou, kde můžete vidět například dům, ve kterém svého času pobýval Bedřich Smetana anebo můžete pokračovat a zároveň procházku či jízdu na kole spojit s návštěvou středověkého hradu Helfštýn.

Ovšem my zůstáváme na místě, abychom poznali onu zmíněnou přírodní rezervaci.

Když budete rezervací procházet, potkáte zde několik informačních tabulí o jejím původu a samozřejmě také o fauně a flóře, která se tu vyskytuje.

Na trase jsou 4 zastávky:

1. Přírodní rezervace – přirozený vznik slepých ramen

2. Rostliny

3. Stromy a keře

4. Živočichové

Ještě v 19. století byla Bečva přirozeně meandrující řekou a její okolí bylo každoročně zaplavováno. Postupně vznikala slepá ramena, která byla osídlována typickými druhy rostlin a živočichů. Na počátku 20. století bylo koryto řeky napřímeno, čímž se změnil i vodní režim a poklesla hladina podzemní vody. Mrtvé rameno v přírodní rezervaci Škrabalka se postupně zanášelo nahromaděnými sedimenty, ubývalo v něm vody a rameno pak zarůstalo vegetací. Tímto přirozeným vývojem mrtvého ramene řeky vznikly cenné vodní, mokřadní a lužní biotopy, které jsou hlavním důvodem ochrany přírodní rezervace Škrabalka, resp. předmětem ochrany jsou společenstva odstaveného říčního meandru s navazujícími porosty lužních lesů a vlhkých luk s výskytem charakteristických druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

Z živočichů tu můžete zpozorovat Lejska šedého, přesto, že je to poměrně nenápadný pták. Do svého hnízdiště se vrací koncem dubna. Škrabalka je ale místem mnohem bohatším na ptačí hnízdiště. V roce 1995 bylo v rezervaci zaznamenáno 19 druhů hnízdících ptáků, mj. strakapoud, pěnice slavíková, žluva hajní nebo sýkora lužní.

Z ryb byli zjištěny pouze lín obecný a karas obecný.

Vyskytují se tu také běžné druhy motýlů, dále 14 druhů vážek, mj. vážka ploská, vážka rudá a šídlatka velká a 18 druhů plžů.

V rezervaci roste kolem 80 druhů rostlin, mezi nimi i zvláště chráněné druhy. Mezi nejvýznamnější (až kriticky ohrožené) druhy, které se zde vyskytují patří bledule letní, žebratka bahenní, dýmnivka plná, šípatka vodní a šmel okoličnatý.

Spousta druhů rostlin tady po letech ubyla, ale naopak přibyly zase některé nové, což dokazuje, že dochází ke změně společenstva rostlin.

Velký vliv na úbytek rostlin mají dozajista i povodně, které jsou tady bohužel poměrně časté. Nejhorší povodně z r. 1997 si snad pamatujeme všichni. Vyvrácené stromy, zvýšená hladina slepého ramene Bečvy a všudypřítomné bahno. Bečva, která se tady o povodních vylila ze svého koryta, splynula s vodou ze slepého ramene a zatopila i okolní zahrady a louky. Poničila cestu kolem rezervace i její ohrazení. Samotná rezervace, která je jakýmsi malým pralesem, se s řáděním velké vody vyrovnala postupem času sama. Ovšem od té doby Škrabalka a okolí zažily další záplavy, které bohužel ochraně ohrožených druhů neprospívají.

I přes některá úskalí je to určitě stále velmi zajímavá přírodovědná procházka nejen pro milovníky přírody.

Zkrátka je to příjemné místo se spoustou stromů, keřů, bylin a také žab a ptáčků, kteří dokážou podvečer zpříjemnit opravdovým koncertem.

Sasulka30 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete