Proč je mouka nepostradatelnou součástí vyváženého jídelníčku

1. Proč máme obecně málo vlákniny ve stravě? Může k tomu přispívat třeba snaha vyhýbat se pečivu, jako přirozenému zdroji vlákniny?

Správně bychom měli denně ve stravě přijmout minimálně 30 g vlákniny denně, což je poměrně velké množství. Abychom dosáhli této minimální hodnoty, tak je důležité za den sníst alespoň 500 g zeleniny, 200 g ovoce, a ještě si dopřáli pečivo z kvalitní mouky, a to ideálně z celozrnné. V současné době je velice častým trendem vyřazování pečiva a mouky z jídelníčku. To však pro naše tělo není vůbec přínosné.

2. Proč je vláknina tak důležitá? K čemu může případně vést její nedostatek?

Vláknina v našem jídelníčku má velmi důležitou roli. Její dostatečná konzumace se doporučuje z důvodu prevence vzniku rakoviny tlustého střeva, kardiovaskulárních a trávicích onemocnění. Rozdělujeme ji na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustnou najdeme především v ovoci, zelenině, řasách. Nerozpustnou naopak v povrchových vrstvách zrn různých obilovin. Funkce těchto vláknin je rozdílná. Nerozpustná vláknina zvyšuje objem stolice a čistí stěny střev. Rozpustná vláknina slouží jako potrava pro střevní bakterie. Vláknina je zkrátka důležitá pro správnou funkci střev.

Při redukování tělesné hmotnosti spoustu lidí vyřazuje z jídelníčku jak pečivo, tak v mnoha případech jedí i málo ovoce a zeleniny. Přitom vláknina je dobrým parťákem na hubnutí, protože má sytící efekt. S nedostatkem vlákniny setkávají také lidé, kteří mají metabolický syndrom. To je kombinace onemocnění – vysoký krevní tlak, vysoká hladina LDL cholesterolu, nízká hladina HDL cholesterolu, zvýšená hladina cukru v krvi a obezita. U tohoto syndromu je příjem vlákniny také důležitý, protože rozpustná vláknina pozitivně ovlivňuje nejenom hladinu cukru v krvi, ale i hladinu cholesterolu.

3. Jaké přírodní a přirozené zdroje jsou na vlákninu bohaté?

Mezi významné zdroje rozpustné vlákniny patří především ovoce a zelenina. V ovoci je nejvíce zastoupen pektin. Ten je hojně zastoupen v jablkách, rybízu, angreštu, meruňkách a broskvích. Obecně platí, že čím zralejší ovoce je, tím obsahuje více rozpustné vlákniny. Rozpustnou vlákninu najdeme také v ovesných vločkách luštěninách i obilovinách. Obsahuje ji i rostlinná guma, tzv. guar. Na inulin je bohatá cibule nebo například banány. Nerozpustnou vlákninu ve formě celulózy, hemicelulózy a ligninu najdeme především v obilí, zelenině, bramborách, ale také ořeších a semenech.

4. Znamená to tedy, že mouka může tělu prospívat?

Kvalitní mouka – ideálně celozrnná, je pro nás výborným zdrojem vlákniny. Celozrnné mouky obsahují i kvalitní tuky, které jsou pro naše tělo prospěšnější než tuky živočišné. Rozhodně, ale nezatracuji ani mouky necelozrnné, protože i ty obsahují řadu prospěšných vitaminů, minerálů a stopových prvků. Z vitaminů především skupiny B a E. Nicméně v dnešní době si v obchodě můžeme koupit různé druhy mouk od klasických pšeničných, žitných až po pohankové, rýžové a kokosové. Každá z těchto mouk má své specifické složení a každá je bohatá na jiný minerál, vitamin či stopový prvek. Lidé by se neměli bát experimentovat ve vaření či pečení, protože si svůj jídelníček mohou velice chutně a zdravě zpestřit.

5. Jaký druh vlákniny se nachází v mouce a platí nějaká doporučení, kolik ho denně přijmout?

V mouce nacházíme především vlákninu nerozpustnou a minimální množství vlákniny rozpustné. Nejčastěji se doporučuje přijímat vlákninu nerozpustnou a rozpustnou v poměru 3:1. V potravinách, které vlákninu obsahují se vždy vyskytuje vláknina rozpustná i nerozpustná.

Zdroj, foto: Pernerka

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout