Kdo je milovníkem Šumavy, ten ví nejspíš o všech krásách, které může nabídnout. Také ale všichni dobře vědí, jak se toto pohoří v posledních letech mění – naštěstí většinou k lepšímu, třeba co se týká obnovy různých památek nebo zkrášlování některých horských vesniček. S jinými věcmi je to naopak horší, a to nejen s turistickým ruchem a tím pádem dřívějším klidem, ale to by byla jiná kapitola.

Na Šumavu jezdíme s manželem stále rádi už spoustu let, jen už vynecháváme turistickou sezónu. Vracíme se na naše oblíbená místa a sledujeme šumavské proměny v přímém přenosu. Stačí pár měsíců naší nepřítomnosti a „najednou“ je zbouraná chalupa, která tu stávala už za mého dětství. Místo ní tu rostou v dnešní době moderní apartmánové domy (za mě bohužel). Jinde najdeme místo rozkvetlé louky staveniště připravené v krátké době pojmout další milovníky apartmánového bydlení. V několika dalších (nedávno klidných a liduprázdných) lokalitách už stojí rodinné domy…

Jak se ale přesvědčujeme, stále je co objevovat a není nouze ani o milá překvapení. K jedněm takovým patří například poměrně nedávno vybudovaná kaplička mezi Modravou a Filipovou Hutí. Leží kousek od silnice, která spojuje tato dvě známá horská střediska – když pojedete autem, není velká šance, že tu zastavíte. Ideální je zaparkovat na Modravě a vydat se po naučné stezce Modrava – Filipova Huť (a samozřejmě zpět 😊). Stezka je dlouhá přibližně dva kilometry a má tři zastavení. Kaplička stojí v polovině cesty mezi oběma horskými obcemi. Tam, kde do nedávna bývala jen louka, bílé stěny kapličky už zdálky svítí.

Kaplička je zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, patronu poutníků, mostů a ochránci před neštěstím. Vyrostla dále od dnešní silnice, pět metrů od základů původní kaple, zbourané v roce 1952 pro špatný stav. Kdysi stávala v těchto místech malá osada s několika domy, které dominoval velký Kortusův statek. Původní kapličku postavili majitelé statku – i ten byl bohužel v roce 1952 zchátralý zbourán. Kaplička stála nad statkem a kromě ní tu bývala i pila, ke které vedl náhon z Filipohuťského potoka. Kaplička mezi šumavskými osadami před válkou sloužila jako místo zastavení, modlitby i orientační bod v drsném horském prostředí. Statek byl součástí širšího osídlení Modravských plání, kde žili převážně dřevaři, pastevci a lidé pracující pro schwarzenberské panství – a život tu rozhodně nebyl jednoduchý. Po II. světové válce a odsunu původních německých obyvatel začaly opuštěné usedlosti chátrat.

Nová jednoduchá zděná kaple s kamenným podstavcem byla postavena díky iniciativě starosty Modravy a dobrovolníků. Obnově kaple několik let bránila Správa NP Šumava, nakonec se v roce 2022 podařilo získat povolení a Modrava zaplatila i zorganizovala stavbu nové kapličky podle dochovaných dobových fotografií. Pomohly prý také vzpomínky pamětnice, která jako dítě chodila kolem kaple z Filipovy Huti do školy v Modravě. V červnu 2023 mohla být nová kaplička slavnostně vysvěcena. Krásný vyřezávaný oltář pro ni vyrobili dva umělečtí truhláři a restaurátoři z Kašperských Hor: Miroslav a Zdeněk Kůsovi. Inspirovali se lidovým uměním z pozdního baroka a oltář si můžete prohlédnout přes kovanou kovovou mříž ve dveřích (dovnitř se nedostanete).

Vedle kapličky stojí dvě nová umrlčí prkna s informacemi pro turisty: dozvíte se něco málo právě o umrlčích prknech a také o historii kapličky.

Kaplička dnes působí jako tichá připomínka života, který tu kdysi pulzoval. Je jedinou připomínkou někdejších časů i toho, jak se Šumava mění. Je dalším místem, kde se propojuje krajina s lidskými příběhy Zastavte se tu!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10