Jak možná někteří z mých článků již víte, cestujeme rádi. Léta jsme vyráželi na výlety s dětmi, posledních pár let už jen s mladším synem a jak se zdá, pomalu budeme s manželem po letech opět putovat jen ve dvou... Nezažijeme sice už takovou legraci jako s celou rodinkou, ale to nás samozřejmě od našich výletů neodradí.

Letošní prázdniny jako obyčejně brázdíme křížem krážem nejen naši malou zemičku, ale občas zavítáme i k sousedům za hranice. O minulém víkendu jsme se rozhodli navštívit Horní Lužici. Není to od nás tak daleko a řekli jsme si, že se rádi po nějaké době opět podíváme do kláštera v Marienthalu. Předpověď počasí na sobotu vypadala lákavě, a tak jsme ráno vyrazili.

Klášter Marienthal se utápí v údolí mezi Žitavou a Zhořelcem, v městečku Ostritz, které dříve patřilo klášteru – pokud jste tu ještě nebyli, dávejte pozor na směrovky na silnici, abyste ho neminuli. Nejsnadněji se sem dostanete přes Žitavu směrem na Zhořelec (Görlitz). Necelých 20 km za Žitavou vás krátká odbočka zavede na bezplatné parkoviště asi 200 m nad klášterem, pak už musíte pár minut pěšky po asfaltové silničce a u jejího konce se před vámi otevře klášterní areál.

Prohlídka areálu je zdarma a můžete sem zavítat kdykoli. Dokonce tu nabízejí i přenocování: v bývalých budovách kláštera v Mezinárodním centru pro setkání, v pokojích různých kategorií (většinou se sprchou a WC) i cenových relací. Pokud se po okolí zatoužíte projet na kole a nemáte s sebou vlastní, je vám k dispozici za poplatek i půjčovna kol. Ještě před vchodem do klášterního areálu se můžete občerstvit v klášterním hostinci.

V klášterním kostele se v průběhu roku konají různé prohlídky a koncerty, ale klášterní život můžete dokonale poznat i při jiných akcích: řádové sestry pořádají čtyři trhy, bylinkovou slavnost nebo postní týdny pro zdravé. Nechybí tu informační centrum, kde můžete zjistit vše o klášteře a také o jeho okolí. A opravdu je tu co obdivovat: svou architekturou a krásou vás ohromí budova kláštera se střední věžovou částí, kaple sv. Kříže a sv. Michaela, kašna s pramenem třech svatých, mariánský sloup, socha sv. Nepomuka, socha papeže Jana Pavla II. s pamětní deskou... V klášteře najdete i malý obchůdek (tady můžete mimo jiné zakoupit suvenýry s církevní tématikou nebo pečivo, které tu pečou ve vlastní pekárně), občerstvení, zahradu biblických rostlin nebo můžete zajít na prohlídku vodní elektrárny, historické pily a multimediální výstavu. Tato expozice je stálá (klášter i městečko Ostritz jsou zásobeny obnovitelnými zdroji energie od roku 1999). Těsně za klášterem je stráň s vinohradem a pod ním vinotéka se sklípkem. Dál z kláštera vás povedou kroky podél Nisy, kde můžete strávit čas rozjímáním na lavičkách. Okolo vinohradu vede křížová cesta, dojít můžete až nad klášter na vrch Kalvárie, odkud je pěkný rozhled. Pozornosti návštěvníků také neuniká výstava „Ora et labora“ (modli se a pracuj) – podle těchto pravidel Sv. Benedikta žijí v klášteře členky řádu cisterciáků už více než 770 let...

Původně český klášter založila už v roce 1234 česká královna Kunhuta Štaufská za podpory krále Václava I., jejího manžela. Dnes je nejstarším nepřetržitě existujícím ženským klášterem řádu cisterciáků v celém Německu. Přežil pustošení za dob husitských i jiných válek, časté snahy o jeho zrušení i požár nebo přírodní katastrofy (vzhledem k jeho poloze se mu nevyhýbaly a bohužel stále nevyhýbají hlavně povodně). Rozsáhlý požár v roce 1683 poničil téměř všechny budovy a zařízení. Obnova celého komplexu probíhala ve stylu českého baroka a až do současné doby si zachoval podobu impozantního uzavřeného komplexu.

V současné době je areál krásně opraven. Klášter prostě navzdory všemu a všem žije dál svým vlastním životem. A že to je dobře, o tom se už přijeďte přesvědčit sami. My pro tentokrát pokračujeme dál – Horní Lužice má ještě co nabídnout! Třeba vás o tom přesvědčím někdy příště.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10