Štěstí

Dnešním článkem o nálezu prstýnku jsem si vzpomněla na svůj příběh o ztrátě prstenu. Jednalo se o snubní prstýnek, který jsem nosila krátce a byla jsem na něj patřičně hrdá. Je už to mnoho roků zpět, ale dnes jsem si tu příhodu znovu vybavila.

Byla jsem na návštěvě u rodičů, bylo léto a sekala se tráva na zahradě. Tak jsem samozřejmě přiložila ruku k dílu a pomáhala. Zvedala jsem trávu a cítila jsem, jak mi ten prstýnek padá z ruky, hned jsem ho začala hledat, ale marný boj. Prstýnek nebyl, maminka hledala, já taky, a to i na nesmyslných místech, kde nemohl vůbec být. Tak jsme se smířily s tím, že prstýnek není. Maminka láteřila, že ta trocha sena, která z té trávy byla, že nás přišla pěkně draho, kdyby to koupila, tak je to levnější.

K večeru přišel tatínek a já ubrečená, maminka naštvaná, tak se nás ptal, co se nám stalo. Vyprávěly jsme příhodu o prstýnku a tatínek říkal, kde se to stalo? Já jsem mu šla ukázat místo a tatínek se ohl a říká, je to tenhle prstýnek, co jsem tady našel. No radost byla ohromná, bylo vidět, že jak jsme byli rozčílené, tak jsme jak se říká pro oči neviděly.Tak to je má příhoda s prstýnkem.

Autor:Marianaant