Chcete se projít rozsáhlým lesem a možná i nasbírat nějaké houby, aniž byste opustili hranice Prahy? Těch možností je více, ale tentokrát vás pozvu do obory Hvězda.

Smíšený les o rozloze 86,5 ha je jednak cílem vycházek či prostorem pro sport, ale zároveň i útočištěm mnoha vzácných a ohrožených živočichů. Údajně zde hnízdí na 60 druhů ptáků. Více informací nám poskytnou panely zdejší naučné stezky.

Dominantou obory, založené roku 1534 císařem Ferdinandem I., je letohrádek ve tvaru šesticípé hvězdy. Ten zde nechal postavit Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. v roce 1555.

Od svého vzniku obora sloužila jako královská honitba a rovněž byla využívána při slavnostních příležitostech (korunovace, diplomatické návštěvy). V dobách válek však byla značně devastována, stromy káceny a páleny tábořícími vojsky. Letohrádek byl dokonce používán jako sklad střelného prachu.

Obora je přístupna veřejnosti celoročně, byla zde vybudována nová dětská hřiště, díky své poloze (leží v nadmořské výšce 320 - 370 m) tu bývá v zimě i dostatek sněhu pro běžkaře. Pro vstup, neboť  je obehnána kamennou zdí, můžeme použít některou ze čtyř bran: Libockou, Ruzyňskou, Břevnovskou (Pražskou) a Bělohorskou.

Obora Hvězda je nejen lesem, společně s letohrádkem byla v r. 1962 zapsána do seznamu národních kulturních památek.

V letech 1986-2000 proběhla rekonstrukce letohrádku Hvězda a v roce 2005 byl v oboře postaven nový rybník.

Pozemky, na nichž se dnešní obora nachází, patřily původně břevnovskému klášteru. Nachází se nedaleko, proto naše kroky zamíří i k němu.

Podobně jako v oboře Hvězda,  můžeme i v klášterní zahradě obdivovat mohutné stromy.

Klášter v Břevnově, založený roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným, patří řádu benediktinů. Jeho současná podoba je barokní  a jejím autorem je Kryštof Dienzenhofer. O interiéry a výzdobu kostela je pak postaral jeho syn Kilián Ignác. Obrazy na postranních oltářích jsou dílem Petra Brandla.

V posledních letech prochází celý areál kláštera rozsáhlou rekonstrukcí.

Na jedné z přiložených fotografií vidíte i zahradní pavilon zvaný Vojtěška. Ukrývá pramen potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na základě stejného snu, který se jim předchozí noci zdál. Stejně jako ve snu zde pak spatřili jelena, jemuž bránila v napití z pramene spadlá větev se třemi suky. Když překážku odstranili, pramen vytryskl plnou silou. Zmiňovaná větev je v klášterním znaku od 14. století. V heraldice se jí říká ostrev a v drobných obměnách ji můžeme spatřit i v erbech řady šlechtických rodů jako symbol pravdy a starobylosti rodu.

Další z místních pověstí vypráví, že prý se v kostele Břevnovského kláštera v noci objevují světýlka, která pomalu krouží. Údajně jde o odrazy lampiček strážců pokladu, uloženého v podzemních chodbách kláštera.

 
Klášterní zahrada je veřejnosti přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny omezeně s ohledem na chod kláštera.

S průvodcem - na základě objednávky - můžete navštívit barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. V bazilice se konají varhanní koncerty. Více informací naleznete na www.brevnov.cz