Výlet na Velký Javor

Autobus nás dovezl na parkoviště pod stanicí lanové dráhy, kabinková lanovka nás vyvezla do výšky 964 m a odtud jsme pěšky pokračovali na vrchol do výšky 1456 m. Počasí bylo příjemné, občas se objevilo i sluníčko a my jsme na vrcholu a okolí strávili téměř celý den. Vrchol je tvořen čtyřmi skalisky pojmenovanými Grosser Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Na všechny čtyři se mi podařilo vystoupat. Nahoru se stoupalo dobře, ale dolů byla cesta dost nebezpečná. Ze všech skalisek byl nádherný výhled na řadu vrcholů Šumavy, Bavorského lesa i českého a německého vnitrozemí. Nespočet ukazatelů nás informoval, kde se právě nacházíme, jaké horské vrcholy, města a městečka vidíme pod sebou. Zaznamenali jsme obě Železné Rudy, městečko Bodenmais - proslulé sklářským průmyslem, Velké Javorské jezero, vrchol Ostrého a Luzného. Na nejvyšším vrcholu Velkého Javoru stojí dřevěný kříž. Dominantou vrcholu jsou dvě kruhovité kopule z doby studené války, postavené v r. 1983. Zařízení vzniklo jako protivzdušná obrana NATO. Odtud byl sledován vzdušný prostor nad východní Evropou. Dnes obrovské kopule slouží jako televizní vysílač, radarová a meteorologická stanice. Obě jsou viditelné jak z české tak z německé strany. Další zajímavostí na vrcholu Velkého Javoru je kaple sv. Bartoloměje. Po obou stranách kapličky jsou umístěna zdobená umrlčí prkna, která v dřívějších dobách v zimním období, kdy zem byla promrzlá a přikrytá silnou sněhovou vrstvou, sloužila k prozatímnímu uložení zemřelých. Na jaře, když zem rozmrzla, došlo v údolí k řádnému pohřbu.

60 metrů pod vrcholem byly postaveny: moderní horská chata s restaurací a horní stanice lanové dráhy. Několik metrů od stanice byl vybudován výtah, kterým se turisté přesouvají od lanovky k restauraci. Nad restaurací jsme prošli kolem budovy Horské služby.

Porost vrcholu Velkého Javoru tvoří kosodřevina, horská tráva, místy borůvčí. Půda je zde velice chudá na živiny, z velké části kamenitá. Jelikož jsme zde byli  koncem září, tráva byla posekaná, horská květena se zde objevovala jen sporadicky, ale borůvčí bylo obsypané spoustou modrých bobulek. Trochu jsem smutnila, trhat borůvky je zakázané a jejich krásné, zralé plody nás přímo vybízely k utrhnutí.

Celý Velký Javor je protkán ohraničenými stezkami, po kterých se mohou turisté pohybovat. Mimo vyznačené stezky je zákaz pohybu. Poté, co jsme prošli celý vrchol, sestoupili jsme o několik desítek metrů z vrcholu dolů. Původně jsme měli v úmyslu navštívit Malé Javorské jezero, ale poněvadž jsme u něho již dříve byli, věděli jsme, že cesta k němu je poměrně náročná, tak jsme raději volili procházku po úpatí horského velikánu. Na několika místech jsme objevili dřevěná posezení, kde jsme si odpočinuli. Znovu jsme pak vystoupali na vrchol a odtud jsme zamířili pěšky z vrcholu dolů na parkoviště. Cesta procházela lesem kolem několika sjezdovek, vleků a horských luk. Na pokraji lesa jsme hledali houby, ale jedlé houby jsme nenašli. Dolů na parkoviště jsme došli asi za hodinu. Autobusem jsme pak dojeli zpět do Bavorské Železné Rudy.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10