Kostel sv. Ignáce na Novém Městě                                         

Na vrcholku průčelí kostela je socha zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly. Socha je obklopena svatozáří mandlového tvaru, tzv. mandorly. Tato svatozář byla ve své době chápána jako značně pobuřující. Podle církevních předpisů směly mít svatozář pouze postavy Krista a Panny Marie. Jezuité si ale u papeže pro sv. Ignáce vymohli výjimku.

Národní divadlo má 21 základních kamenů. Položením základního kamene dne 16. května 1868 byla symbolicky zahájena stavba budovy ND. Z původně plánovaného jediného kamene byly do základů uloženy další základní kameny - dochoval se soupis pouze jednadvaceti nejznámějších. Kameny pocházejí z různých památných míst Čech a Moravy a jsou k vidění v suterénu budovy.

Kavárna Slavia je už od první republiky symbolem českého kavárenství. Vznikla v letech 1861 - 1863. Sídlí v bývalém paláci Lažanských na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží. Velká okna kavárny poskytují nádherný výhled. Od podvečera posezení u kávy zpříjemňuje profesionální klavírista.

Loretánská zvonohra. Největší historická chrámová zvonohra v Evropě se skládá z třiceti zvonů a zvonků ulitých v Amsterdamu umístěných do dvou pater pod cibulovitou báň hodinové věže. Hrajících zvonů je však jen 27, tři nejmenší zvonky jsou jen na ozdobu. Zvonohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695 v den svátku Panny Marie.

Černínský palác na Loretánském náměstí je nejdelší barokní palácová stavba. Jeho monumentální průčelí je dlouhé 150 m a je členěno třiceti polosloupy. Na jeho stavbě dokončené v roce 1677 a následných úpravách a opravách interiéru a exteriéru trvajících až do roku 1749 se podílely tři generace architektů, stavitelů, sochařů a malířů.

Vltava je nejdelší řeka na českém území, její celková délka činí 430 km. Prahou protéká v délce 31 km. Na území Prahy je nejužší v Modřanské úžině - 40 m, nejširší je v prostoru Šítkovského jezu - 330 m. Její průměrná hloubka je 4 m, nejhlubší je pod Vyšehradem - 9 m. Průměrná teplota činí    10 °C.

Smetanovo nábřeží je nejstarší nábřeží v Praze. Bylo vybudováno v letech 1841 - 1845. Od mostu Legií až k Muzeu české hudby s expozicí Bedřicha Smetany na Novotného lávce můžeme sledovat jedno z nejkrásnějších panorámat nejen u nás, ale i ve světě. Od července 2021 je pod Galerií Hollar zpřístupněno čapadlo, kde můžete posedět přímo na břehu Vltavy.

Obelisk na III. nádvoří Pražského hradu i s podstavcem a nástavcem měří 1664 cm. Vlastní žulový monolit je vysoký 1 541,5 cm, půdorys jeho základny činí 181 x 181 cm, jeho vrcholu 123 x 133 cm. Jde o třetí kus vylomený v lomu Mrákotín. První monolit se zlomil, druhý byl z nekvalitního kamene, třetímu se sice odlomila třímetrová špice - z celkových 20 metrů již v lomu, ale i tak byl na hrad převezen. Část nevyužitého monolitu byla poté použita na památník umístěný pod Emauzy, jeden z úlomků byl vztyčen před vstupem do Lánské obory, druhý úlomek byl umístěn na Moravskou baštu v hradní zahradě Na Valech.

Obří mísa. Rajské zahradě Pražského hradu dominuje obří monolitická mísa z mrákotínské žuly, která je umístěná tak, že z dálky působí jako by levitovala nad terénem. Její průměr činí 430 cm, výška 180 cm, hmotnost 50 000 kg.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) bylo roku 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli. Údajně neexistuje pomník, na kterém by se sešly dvě významné postavy.

Platan javorolistý - památný strom na Karlově náměstí. Památné stromy nacházející se na území České republiky jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody. Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci památných stromů včetně jejich ochranných pásem a smluvně chráněných památných stromů.

Odvětrávací komíny tunelu Letná. V šedesátých letech minulého století se v Letenských sadech budovala dodatečná ventilace dopravou přetíženého Letenského tunelu. Dva betonové komíny pokryl vynikající český výtvarník Zdeněk Sýkora nápaditou keramickou mozaikou. Dnes je díky ní výdech z Letenského tunelu evidován jako nemovitá kulturní památka.

Nejdelší panelový dům stojí od roku 1975 na sídlišti Bohnice v Zelenohorské ulici. Je dlouhý 330 m a má osmnáct vchodů. Dům má celkem 12 podlaží, celkem je zde na 400 bytových jednotek.

Boršov patří mezi nejkratší pražské ulice, měří cca 40 m. První zmínky o lokalitě s tímto názvem pocházejí již z roku 1323. V polovině 19. století se zde ujal název Poštovský plácek. Byl odvozen od sousední ulice Poštovská, která se dnes nazývá Karoliny Světlé. Od roku 1870 se opět začal užívat název Boršov.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10