Jak již mnozí víte z mých příspěvků tady, jsem velkou milovnicí Šumavy. Není tu jen krásná krajina, ale také hodně míst, kde se dříve nacházely obce nebo menší osady, které dnes už nenajdete. O několika zaniklých šumavských obcích jsem už psala. Dnes se chci zmínit o další, kterou byla Březová Lada.

Na Šumavě v průběhu staletí zaniklo poměrně hodně obcí. Důvody byly samozřejmě různé, ale většinou se jednalo o odsun původních německých obyvatel po skončení II. světové války. Dnes stojí v místech bývalých osad nebo obcí krásné informační tabule s krátkým popisem historie obce a dobovými fotografiemi, aby si turista mohl udělat obrázek o tom, jak se tu dříve žilo. Informace jsou psané také v němčině, protože v těchto dnes již zaniklých obcích žili převážně obyvatelé německé národnosti. Někteří pamětníci nebo z velké většiny už jejich potomci sem dnes přijíždějí, aby si připomněli svoje kořeny…

Březová Lada ležela v místech, kde se při našem šumavském toulání pravidelně rádi zastavujeme na maličkém parkovišti „Zaparkuj a jdi dál“. Užíváme si klid a výhled do krajiny (většinou bez dalších turistů, přestože i tady už se masový rozvoj turistiky podepsal) . Tohle místo se nachází zhruba šest kilometrů od Horní Vltavice, směrem na v současné době hojně navštěvovanou obec Borová Lada. Obec Březová Lada se rozkládala nad údolím Teplé Vltavy, na východním svahu Poleckého vrchu, v nadmořské výšce 880 m.

Tato obec vznikla jako osada pro dřevaře už v roce 1745. Tou dobou už poblíž (pod Jilmových vrchem) pracovala sklářská huť založená v roce 1725 Františkem Tischlerem. Vyráběly se tady stejně jako v mnoha dalších šumavských sklárnách korálky na růžence, tabulové sklo, zrcadla nebo brýlové čočky. Sklárně se také říkalo Březohorská nebo Šlemarova huť a její provoz skončil po čtyřiceti letech. Obec Březová Lada (německy Birkenhaid) měla ještě v roce 1930 celkem 102 obyvatel – ti byli německé národnosti a žili v 19 domech. Po válce tu stálo 21 domů - všechny byly zbourány. S nimi i kaple, která stála v překrásném údolí nad břehem klikatící se Teplé Vltavy.

V dnešní době by málokdo uvěřil, že tu kdysi stávaly domy a v nich žili obyčejní lidé své životy. Po zániku obce si toto území příroda přetvořila k obrazu svému. Při troše pozornosti můžete vidět jen pár kamenných nájezdů, které v době existence obce sloužily k tomu, aby vozy se senem mohly vyjet přímo na půdu stavení. Rozvaliny základů některých stavení jsou už našim očím velmi dobře ukryté v zeleni. Ve stráni nad bývalou obcí se má také nacházet torzo bývalé obecní pece na chleba (přiznám se, že to se nám objevit nepodařilo). Na zelených loukách se dochovaly pro tato místa typické křížky na kamenných podstavcích (v obci jich bylo celkem osm). Je smutné, že dnes si už i tady jen můžeme domýšlet, jak se tu kdysi lidem žilo…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10