Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chřipku znal už Hippokrates
První zmínky o onemocnění, které příznaky připomíná chřipku, najdeme již v Hippokratových spisech z 5. st. př. n. l. Tehdy epidemie položila na lopatky celou athénskou armádu. Laboratorně se však virus chřipky podařilo identifikovat až ve 30. letech 20. století. V této době decimovaly lidstvo chřipkové epidemie, z nichž nejznámější Španělská chřipka na přelomu let 1918/19 měla na svědomí více životů než celá 1. světová válka. V roce 1957 se pak rozšířila tzv. Asijská chřipka a v roce 1968 chřipka Hongkongská. Z poslední doby si pak pamatujeme paniku kolem epidemie chřipky ptačí a „prasečí“, neboli mexické.
Za všechno můžou viry
Chřipku způsobuje RNA virus z čeledě Orthomyxoviridae, který je v průměru 80 nm velký. Skládá se z jádra, obalů a několika typů bílkovin. Jeho povrch pokrývají drobné krupičkovité útvary, tvořené dvěma druhy antigenů, které viru pomáhají vniknout do nitra buňky. První z nich, hemaglutinin, zajistí přichycení viru na napadenou buňku, druhý, neuraminidáza, pak narušuje povrch buňky a usnadňuje viru cestu dovnitř buňky. Chřipkové viry se dělí do tří skupin (A, B, C), které se dále dělí do několika kmenů. Kmeny se od sebe liší zejména vlastnostmi jednotlivých virů a jejich schopností vyvolat onemocnění. Nejčastějšími původci tradičních podzimních epidemií jsou viry ze skupiny A a B, viry skupiny C způsobují jen mírnější onemocnění a postihují pouze děti. V průběhu množení v napadených buňkách se antigeny virů mění a v důsledku těchto změn vznikají epidemie či dokonce pandemie chřipky.
Projevy nemoci
Virus proniká do těla nosohltanem a během dvou až tří dnů se projeví příznaky nemoci, horečka 38-40°C, zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů a celková slabost, která nemocného doslova položí. Teprve později se přidává pálení v krku a kašel. Tím se chřipka zpravidla liší od běžného nachlazení, které se projevuje daleko mírněji. Onemocnění obvykle trvá 3-7 dní. U starších oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou nejvíce ohroženy, může chřipka vyvolat zápal plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně a u dětí zánět středního ucha.
Rizikové skupiny
• Dospělí nad 60 let
• Rizikové osoby s chronickým onemocněním (plicní, srdeční, cévní, ledvinové onem., diabetes)
• Osoby se sníženou imunitou
• Těhotné ženy a malé děti
• Pacienti v zařízeních dlouhodobé péče
• Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních ústavech
Očkování proti chřipce
„Nejúčinnější prevencí chřipky je očkování, pro které nastává nejlepší doba právě na podzim, v období před propuknutím chřipkové epidemie. Již dva týdny po očkování začíná fungovat ochrana, která přetrvá 6 – 12 měsíců,“ radí MUDr. Tmějová. Výhodou očkovacích center je tzv. zdravá čekárna. Čekáte-li u svého lékaře, přijdete do styku z řadou nemocných lidí, mezi kterými se virus snadno šíří. Řada lidí má obavu nechat se naočkovat proti chřipce, protože slyšeli, že vakcína může chřipku vyvolat. Tento mýtus však není založen na pravdě, protože vakcíny proti chřipce obsahují části usmrceného neaktivního viru, který chřipku vyvolat nemůže. „Pověra zřejmě vznikla na základě náhody, kdy se čerstvě očkovaný jedinec těsně po nebo těsně před očkováním nakazil od jiného člověka, než začala vakcína účinkovat. Chřipku by tedy dostal stejně bez ohledu na očkování. Proto je důležitým faktorem včasnost očkování dostatečně před příchodem epidemie. Pokud by to však nebylo možné, je možné očkovat i v průběhu epidemie,“ radí MUDr. Marta Tmějová. Díky vakcinaci, i když pozdní, většinou nemoc probíhá mírněji. U citlivějších osob se ve velmi výjimečných případech může objevit zvýšená tělesná teplota, mírná bolest svalů a krátkodobá slabost, intenzita jejich projevu se však s klasickou chřipkou vůbec nedá porovnat.
