Židovská synagoga v Čáslavi - památka evropského významu

Čáslavská synagoga byla postavena v maurském stylu v roce 1899. Stavba trvala pouhých šest měsíců podle projektu architekta a stavebního rady ve Vídni Wilhelma Stiassneho. Až do druhé světové války byla využívána k bohoslužebným účelům, tehdy zde bylo dost židovských rodin. Po skončení druhé světové války židovská obec v Čáslavi obnovena nebyla.

Synagoga sloužila jako sklad firmy Kosmos zhruba do roku 1956. Později město provedlo částečnou rekonstrukci, Davidova hvězda v průčelí byla nahrazena městským znakem, věžičky s hvězdami byly zbourány, vykládaná okna nahrazena čirými skly, byly také odstraněny lavice. Po roce 1970 synagoga sloužila jako městská galerie a v roce 1994 byla navrácena Židovské obci v Praze a ta ji začala rekonstruovat do původní podoby. Poslední zhruba tři roky opravy financuje Nadační fond dr. Dagmar Lieblové. Cílem tohoto nadačního fondu je připomínat osobnosti, památky, kulturu a oběti i nápravy židovské komunity.

Synagoga je dvoupatrová budova volně stojící v zahradě. Její exteriér zůstal zachován téměř v původní podobě. Fasáda je rozdělena na tři části. Uprostřed je dominantní vysoký podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou, oblouky doplňují také okna a vstupní portál. Nad rohy přední části se vrátily věžičky se zlatými hvězdami. Kosočtvercový ornamentální vzor nad vchodem a okny udává orientální ráz stavby. Uvnitř je hlavní modlitební sál v přízemí (140 míst) a ženská galerie v patře (90 míst). Žena by podle tradice neměla vstoupit do prostor, odkud se přichází přímo k Tóře. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, kde býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie zdobená orientální malbou. Často se zde objevují květinové a rostlinné vzory – lilie, granátová jablka, vinná réva. Na ženskou galerii se šlo schodištěm hned za hlavním vchodem. Vnitřní prostory byly rekonstruovány pouze podle dobových fotografií.

Nyní ještě není vše hotové, ale již je možné synagogu navštívit a prohlédnout si alespoň částečnou opravu. V době mé návštěvy zde byla velmi ochotná pracovnice, která poutavě vyprávěla o historii, rekonstrukci a plánech do budoucna. Zájem o prohlídku byl dost velký. Nyní zde jsou občas i koncerty a připravují se také přednášky. Po ukončení letní sezony bude opět pokračovat rekonstrukce. Třeba se při mé další návštěvě Čáslavi dočkám toho, že vstoupím do plně zrekonstruované synagogy, jejíž interiéry budou takové, jako v roce 1899 při jejím vysvěcení. Budu tedy doufat a očekávat. Nápis v hebrejštině, který nemůžete přehlédnout, hlásá: „Vstupujte do domu Božího rozdychtěně a s očekáváním.“

V roce 1987 byla čáslavská synagoga zapsána jako národní kulturní památka ČR. Řadí se mezi dvě poslední dochované synagogy od architekta Wilhelma Stiassneho na našem území. Druhou je Jubilejní synagoga v Praze. Když si obě stavby představíte, tak mají stejné hlavní rysy – maurské oblouky. A obě stojí za návštěvu.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete