Zřícenina letohrádku Belveder

V okrese Kutná Hora, na vrcholu kopce Vysoká (východně od stejnojmenné obce), se mezi stromy ukrývá unikátní zřícenina. Pokud o její existenci nevíte, bez povšimnutí ji minete – to se několikrát stalo i nám, dokud jsem se nedozvěděla, jaký „poklad“ je v lese k vidění. Výlet na Vysokou jsme pak spojili s výletem do nedaleké Kutné Hory, kterou prostě nejde vynechat.

Pod kopcem Vysoká se nachází malé bezplatné parkoviště a od něj vede na vrchol příjemná asfaltová cesta. Nebo můžete zvolit delší trasu a na vrchol kopce se vydat z jiného bodu, cestou vedoucí alejí, kde jsou hezčí výhledy do okolního kraje. Obě cesty nejsou nijak náročné a dlouhé jsou necelý kilometr.

Ale teď už k samotnému cíli výletu, kterým je zřícenina letohrádku Belveder. Letohrádek nechal postavit v letech 1695 až 1697 hrabě František Antonín Špork, tehdejší majitel malešovského panství na Kutnohorsku. Stavba byla atypická a unikátní tím, že byla zároveň letohrádkem a kaplí. Na velkolepé slavnostní otevření pozval hrabě Špork kromě velkého množství šlechticů také 20 000 poddaných ze svého panství. Bylo vyraženo tisíc kusů pamětních medailí, z mramorové kašny v letohrádku místo vody teklo proudem víno, podávali se dva pečení jeleni a spousta dalších dobrot. Další rok nechal hrabě Špork západně od letohrádku postavit poustevnu pro mnichy, kteří měli pečovat o letohrádek.

V době výstavby letohrádku byl kopec Vysoká odlesněný, stavba byla obehnaná jen kruhovou okrasnou zdí z nízkých dřevin. Jádro letohrádku tvořila jednopatrová čtvercová budova se skosenými rohy. Původně byla krytá vysokou osmibokou střechou s věžičkou, která v té době sloužila jako rozhledna. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (kromě východu). Hrabě měl s jeho rodinou pro svůj pobyt k dispozici první patro: čtyři pokoje a velký sál. Bohužel hrabě Špork letohrádek příležitostně obýval pouhé dva roky, poslední velkolepou slavnost zde uspořádal v červnu roku 1699 na počest narození a křtu svého syna. O měsíc později malešovské panství i stavby na Vysoké prodal. Nový majitel ani další pozdější majitelé neměli o letohrádek větší zájem, přestali o něj pečovat, a tak stavba nakonec zůstala opuštěná a jako taková v roce 1834 při bouřce po zásahu bleskem vyhořela. Údajně se tak stalo v den pálení čarodějnic – proto si všichni mysleli, že i na Vysoké hoří vatra a oheň nikdo nehasil. Od té doby se stala z letohrádku zřícenina, stavba už pak nebyla nikdy obnovena.

Před několika lety bylo narušené zdivo letohrádku zakonzervováno, letohrádek je volně přístupný po celý rok. I když se dochovala pouze část obvodových zdí do výše prvního patra, dostane vás zřícenina svým osobitým kouzlem. U letohrádku „rostou“ dřevěné houby, děti i dospělí si tu mohou uprostřed lesa posedět, dozvědět se z interaktivní tabule třeba něco o zvířátkách nebo si děti vyhrají na lesních prolézačkách. Kousek od zbytků zdí letohrádku stojí novodobý 2,5 metru vysoký menhir a cestičkou kousek od něj vyjdete zhruba po sedmdesáti metrech z lesa u vysoké rozhledny s točitým schodištěm. Přístupná je pouze za pěkného počasí. Při dobré viditelnosti je tu rozhled po celém středním a východním Polabí, pozorovat můžete například Železné hory, České středohoří nebo Krkonoše. Jen budete muset nejdřív zdolat 144 schodů.

Na jižním svahu kopce Vysoká se nachází velký dřevěný kříž a u něj lavička. I tady můžete v klidu posedět, pokochat se výhledem a odpočinout si, než se znovu vydáte vstříc starostem (nebo radostem) všedních dní.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete