Plasy - 1. část - Klášter na vodě

Tentokrát jsme se vydali na sever od Plzně do bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. V ohybu meandrující řeky Střely byl  založen už v polovině 12. století. První co mě napadá, proč si církevní řád vybíral taková pro stavbu zcela nevhodná místa na nestabilním podloží, v bažinách a zátopové oblasti. Nejspíš proto, že v odlehlých a nehostinných končinách nalezli klid a blízkost vodního toku byla nutná pro zemědělské hospodaření. Kultivování dosud neobdělané půdy v úrodnou zem, přesně dle hesla Ora et labora - modli se a pracuj.

Ideálem cisterciáckého řádu je prostota, skromnost a odříkání. Do jaké míry byly tyto ideály naplňovány, posoudíme nejlépe při prohlídce areálu.

Zvolili jsme prohlídkový okruh mohutné barokní stavby konventu (obytné budovy mnichů), na jejíž přestavbě se počátkem 18. století podílel v úvodu zmíněný Santini, který navázal na dílo architekta Jeana Baptista Matheye. Čtvercová budova s vestavěnými kaplemi sv. Benedikta a sv. Bernarda obklopuje Rajský dvůr. V nemocničním křídle s expozicí lékáren vzbuzují největší pozornost návštěvníků barokní záchody. Procházíme křížovou chodbou zdobenou freskami, navštívíme knihovní sál, pracovnu opata, čítárnu a zimní jídelnu.  

Mohutná halová schodiště se odrážejí na hladině vody dvou bazénků. Jde o tzv. zrcadla, kontrolní vodní plochy, kterými se hlídá stálé zatopení základů stavby. Bažinatý terén zde Santini vyřešil opravdu geniálně, zaražením dubových pilotů a položením dřevěného roštu, který, bez přístupu vzduchu, doslova zkameněl. Na dřevěný základový rám je pak postaveno vlastní kamenné zdivo, nad hladinou proložené plochými břidlicovými kameny, zabraňujícími vzlínání vody. Důmyslná izolace! Latinský nápis na jednom ze základních kamenů varuje: Bez vody se tato stavba zřítí. 

Další štoly, kanály a komíny zajišťují cirkulaci vzduchu a temperování objektu. 

Princip vodního a větracího systému je opravdu ojedinělý a zájemci se s ním mohou seznámit na speciálních prohlídkách.

Další prohlídkové okruhy vedou do kostela Nanebevzetí Panny Marie, barokních sýpek a na hodinovou věž. Více informací naleznete na oficiálních stránkách kláštera. 

Určitě si vyhraďte čas i na procházku celým komplexem, který byl v roce 1995 zapsán mezi národní kulturní památky. V době fungování kláštera zde bylo vše, co mniši potřebovali, aby nemuseli klášter opouštět. Hospodářský dvůr, který sloužil jako provozní zázemí, budovy bývalého pivovaru, sladovny a mlýna byly nedávno zrekonstruovány.  Kašna, několik kandelábrů a lucerna před klášterní prelaturou (sídlem opata) jsou připomínkou zdejší výroby umělecké litiny. Železárnu v Plasích vybudoval počátkem 19. století kníže Metternich. Další památkou spjatou s rodinou Metternichů je hrobka v suterénu kostela sv. Václava.

Zvedneme-li zrak ke střeše konventu, zahlédneme kříž ve tvaru písmene T, kolem něhož je omotaný had. Vysvětlení je několik: může jít o osobní znak jednoho z nejvýznamnějších zdejších opatů Evžena Tyttla (číslice 2 vepsaná do písmene T) nebo o odkaz na Mojžíšova bronzového hada (uzdravoval uštknuté). V pověsti o založení kláštera se rovněž vyskytuje had - kníže Vladislav II. zabloudil na lovu, a když unaven usnul, zdálo se mu mj. o vzkvétajícím klášteru a také o hadovi, který ho ze sna probudil právě včas, aby ho zachránil před útočícím medvědem.

Je toho opravdu hodně, co se dá v Plasích vidět. My nyní půjdeme načerpat sílu do Knížecího pivovaru, který je rovněž součástí klášterního komplexu, a poté se vydáme do nedávno otevřeného Centra stavitelského dědictví. Ale o tom až příště.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz