Svatý Jene z Nepomuku...a ze skla

Svatý Jan Nepomucký (Johánek z Pomuka) je nejznámějším barokním světcem. Symbolem celé epochy. Jeho jméno nesou stovky kaplí a kostelů, odhaduje se, že se v celé Evropě vyskytuje na třicet tisíc nejrůznějších památek věnovaných tomuto světci, z toho možná celá třetina je v českých zemích, další pak na Slovensku, v Německu, Rakousku, Itálii a Španělsku. Jeho popularita pronikla i za moře, do Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Je zemský patron Čech, kněží, zpovědníků; vzhledem ke způsobu jeho mučednické smrti též patronem oblastí souvisejících s vodou, tedy patronem mostů, mlynářů, vorařů i lodníků, ledařů a poutníků, ochráncem proti povodním.

Podle atributů sv. Jana Nepomuckého vždy snadno poznáte. Na sobě má rochetu - kanovnické roucho, na hlavě biret, dalším jeho znakem je kříž, který drží a často také palmová větev, kniha a někdy prst na ústech. Kromě Panny Marie je jediný, který má kolem hlavy hvězdy. Panna Maria jich má 12, svatý Jan Nepomucký 5. Proč právě tento počet je vysvětlováno různě. Podle legendy bylo Janovo mrtvé tělo nalezené v řece  obklopeno pěti světly, které pomohly k jeho nalezení. Také symbolizují pět ran Kristových a pět písmen slova TACUI (mlčel jsem).

I přes tyto výrazné znaky občas dochází ke kuriózním situacím. V obci Chudolazy na Mělnicku se u mostu přes Liběchovku nachází socha sv. Jana Nepomuckého, u které řidiči troubí (stačí světelná houkačka) údajně proto, že ji považují za sochu sv. Kryštofa, patrona řidičů. Možná je na tuto myšlenku přivedl název nedalekého motelu - Svatý Kryštof. Ale vždyť i sv. Jan Nepomucký je patronem poutníků. A svým způsobem jsme všichni poutníci, ne? Tak proč si pro štěstí či z pověrčivosti nehouknout (nebliknout).

Sochy populárního světce se staly součástí české krajiny a dost možná je mnohdy ani nevnímáme. Jednu z nich bychom však rozhodně přehlédnout neměli. Od ostatních se liší použitým materiálem - je totiž ze skla. Skleněnou plastiku sv. Jana Nepomuckého najdeme na mostě přes řeku Otavu v malé obci Čepice nedaleko Rabí. Je dílem sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové, která je rovněž autorkou skleněného oltáře v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě, skleněné sochy Ježíše Krista v kapli na Hůrce mezi Železnou Rudou a Hartmanicemi nebo plastiky rukou, do nichž spadá zázračný pramen u Hauswaldské kaple nedaleko Srní. Při toulkách Šumavou jsme letos navštívili i nejnovější instalované dílo, a to sochu sv. Vintíře u kostelíka na Mouřenci.

Ale vraťme se do Čepic ke svatému Janu Nepomuckému. Jeho socha zde byla umístěna v květnu 2012 a znázorňuje postavu v životní velikosti; jde o dva zrcadlové reliéfy připevněné na pancéřovém skle - dívá se tedy jednak na chodce na mostě, ale zároveň na vodáky, připlouvající po Otavě. Za nápadem vytvoření a umístění sochy je český hudebník, kytarista Lubomír Brabec. S místními obyvateli založili Sdružení Otavská svatojánská společnost a pomocí sbírek získali potřebné finanční prostředky. Jména dárců jsou uvedena na hvězdičkách v dolní části žulového ostění.

Nechci se zde věnovat polemice o tom, jaký asi opravdu byl život a okolnosti úmrtí Johánka z Pomuku a jak legendy a fikce mohou ovlivňovat chod dějin. Chci jen upozornit na hezké místo a ojedinělé umělecké dílo. V obci Čepice se můžete zastavit třeba cestou do Sušice, při splouvání Otavy (vodácký kemp je nedaleko) nebo při návštěvě rozsáhlé zříceniny hradu Rabí.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz