8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
MDŽ nebo Den matek?
Každého z nás někdy něco trápí, je smutný, nejistý nebo dokonce rozzlobený. Co ale dělat v případě, že se vás tyto pocity zuby nehty soustavně drží? Pokud váš pokles nálady neustupuje, trvá více než dva týdny v kuse a ovlivňuje váš denní režim či pracovní výkon, pravděpodobně se už může jednat o příznaky deprese. Nebojte se svěřit do rukou odborníků.
Přechodný smutek vs deprese
Psychická nepohoda je reakcí na něco negativního, co se stane. Může to být hádka s partnerem, neúspěšný pracovní projekt nebo třeba nepříjemná situace ve vašem okolí. V takových případech je přirozené cítit se špatně. Problém však nastává, pokud se nemůžete špatných pocitů zbavit. Oficiálně se dá depresi diagnostikovat již po dvou týdnech soustavně pokleslé nálady. Typickými znaky jsou pocity smutku a beznaděje, ztráta zájmu o oblíbené aktivity, únava, problémy se spánkem a koncentrací. Dále pak dochází ke ztrátě chuti k jídlu nebo naopak přejídání. Člověk, kterého postihla deprese, mívá také nízké sebevědomí a může ho přepadat úzkost bez zjevného důvodu.
Přestože konzultace s psychologem či jiným odborníkem na duševní zdraví je cesta, jak lépe takové zátěžové situace nebo těžší životní okamžiky zvládat, vyhledává dle projektu Česko v datech odborníka pouze 6 % Čechů. Pro mnoho lidí je odborná pomoc až krajní řešení, přitom 60 % lidí se nesvěří nikomu a snaží se s psychickým problémem vypořádat sami. Další třetina se pak obrací na své přátele. Důvodem, proč lidé pomoc nevyhledají vůbec nebo až mnohem později, než by potřebovali, může být strach z toho, jak se na ně bude dívat okolí. Přece jen žijeme ve společnosti, kde se objevuje mnoho předsudků.Neberte deprese na lehkou váhu
Pravděpodobně už jste si vy nebo vaši blízcí někdy při otázce, jak se máte, povzdechli „Ale, mám ti nějakou depku.“ Většinou jde naštěstí jen o nesprávné pojmenování přechodné nálady. Neberte však depresi na lehkou váhu, dokáže opravdu ohrozit kvalitu života. V dnešní době trápí duševní nepohoda čím dál více lidí, a důvodů je mnoho. Přes tíživou situaci kvůli pandemii, inflaci či válce až po novodobé stresové situace, jako je například kyberšikana či stalking na sociálních sítích. Věděli jste, že dle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization – WHO) se se deprese dokonce brzy stane druhou nejčastější příčinou práceneschopnosti ve světě? V Česku a na Slovensku, ale i třeba v Rakousku, jsou psychické nemoci a poruchy chování druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Duševní choroby jako deprese, ale také úzkostná porucha nebo vyhoření, mohou při závažném průběhu člověka opravdu vyřadit z pracovního procesu. Dle stupně závažnosti vedou až k invaliditě. V souvislosti s nepříznivým vývojem v této oblasti je přirozenou reakcí pojišťoven rozšiřovat krytí invalidity v životním pojištění o psychická onemocnění.
Komunikace je klíčem k úspěchu
A jak zůstat v pohodě?
Jak uvádí Jiří Raboch, psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice: „Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“ Je především důležité stanovit si své priority a najít zdroje, ze kterých budete čerpat energii a příjemné pocity. Pokud pracujete od nevidím do nevidím ve stresujícím prostředí, moc času pro jejich načerpání už nezbývá. Zároveň přijměte fakt, že se nikdy nezavděčíte všem, proto se zaměřte hlavně na sebe. Dopřejte si péči, nedělejte jen to, co chtějí ostatní a v neposlední řadě si vybírejte lidi, se kterými chcete trávit svůj volný čas. I ti mají velký vliv na vaši psychickou pohodu. Stýkejte se především s lidmi, se kterými se cítíte dobře a máte pocit, že vám pomáhají dobít baterky. A nakonec to nejdůležitější – nebojte se vyhledat pomocnou ruku.
Zdroj: UNIQA pojišťovna
