Jako krevní transfuzi popisujeme proces, při kterém je do krevního oběhu nemocného přivedena krev dárce. Transfuze zachraňuje nespočet životů a při mnoha chorobách pomáhá léčit. Je ale transfuze krve pro příjemce stoprocentně bezpečná?

Pro miliony pacientů po celém světě je stále nedostatek bezpečné krve pro transfuzi. Ještě mnoho let bude trvat, než bude krev od dárců plně nahrazena uměle vyrobenými krevními deriváty. Do té doby zůstává pro pacienty, kteří potřebují transfuzi, krev od dárců tou nejvzácnější tekutinou.

V České republice je krev od všech dárců testována na HBV (původce žloutenky typu B), HCV (původce žloutenky typu C), HIV (původce AIDS) a na syfilis (příjici). Stejně tak je tomu ve všech vyspělých státech světa. Zde je tedy nebezpečí nákazy opravdu minimální.

Testy zvyšují riziko nákazy

Problém je v rozvojových zemích, kde mnohokrát není ani zavedený koordinovaný systém dárcovství. Kamenem úrazu bývá také například nedostatek kvalitních testů. Celkem 31 zemí (ze 133 zemí, které poskytly své výsledky) není schopno zajistit testování krve na jednu či více z výše jmenovaných infekcí.

Ta nejzdravější krev

Proč vlastně darovat krev? Mnoho lidí daruje krev dobrovolně, pravidelně, bezplatně. Někdo daruje krev s vidinou finanční odměny. A někteří darují svou vlastní krev pouze pro někoho blízkého z rodiny. Velmi zajímavým faktem je, že u dobrovolných dárců je počet krví přenášených infekcí vůbec nejnižší. Je tomu nejspíše proto, že tito lidé chodí darovat pravidelně, a tudíž jsou i pravidelně testováni.

Ve většině států světa je zaveden propracovaný a kontrolovaný systém dárcovství krve. Riziko, že se někdo nakazí krevní transfuzí ve vyspělých státech, je mizivé. Světová zdravotnická organizace mimo jiné řídí speciální program pro kontrolu darování krve a bezpečnost transfuzí po celém světě. Situace se neustále zlepšuje a počet nákaz z darované krve klesá i v rizikových zemích.