Meningokok nejvíce ohrožuje nejmenší děti a dospívající. Účinnou prevencí je očkování

Česká republika od letošního roku zavedla hrazené očkování dětí ve věku 14 let proti onemocněním způsobeným meningokoky. Právě dospívající jsou společně s nejmenšími dětmi nejvíce ohroženou skupinou.

Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 došlo v posledních dvou letech ke snížení výskytu řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i invazivní meningokokové onemocnění (IMO). Špatnou zprávou ovšem zůstává, že tato infekce má velmi rychlý a nebezpečný průběh. „K úmrtí dochází dle statistik v deseti až dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky – amputace prstů, končetin, neurologická postižení (epilepsie, hluchota, mentální retardace) nebo problémy s fungováním ledvin,“ říká MUDr. Jana Pazderková, lékařka infekčního oddělení Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

„Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejzávažnější bakteriální infekce. Nejtěžší formou jsou meningokoková meningitida (zánět mozkových blan) a sepse (lidově bakteriální otrava krve) se selháním životně důležitých orgánů. Tato onemocnění mají velmi rychlý průběh, k úmrtí může dojít i přes včasnou léčbu do 24 až 48 hodin,“ pokračuje MUDr. Jana Pazderková. Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Přestože na toto onemocnění existuje účinná léčba pomocí širokospektrých antibiotik, pokud není zahájena v řádu hodin, nemusí stačit.

Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života. Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku. Vyplývá to z novely zákona č. 48/1997 Sb., která byla schválena v září roku 2021.

Infekcí se může nakazit kdokoliv v jakémkoliv věku, nejvíce jsou však ohroženy děti od narození do 4 let a dospívající ve věku 15–19 let.

„Věková skupina teenagerů, adolescentů a mladých dospělých, tedy od cca 14 do cca 26 let, je druhou nejrizikovější skupinou pro výskyt invazivního (závažného) meningokokového onemocnění. Je to dáno především způsobem života, a tedy vyšší pravděpodobností nákazy: shlukováním se, rizikovým chováním, například v podobě popíjení alkoholu ze společných sklenic, únavou či nepravidelným režimem včetně nedostatku spánku,“ upozorňuje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí přibližně deset procent, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř jedné čtvrtiny.

„Dospívající a mladí dospělí jsou také našimi nejčastějšími pacienty. Prakticky každý pacient s tímto závažným onemocněním vyžaduje velmi rychlou a intenzivní léčbu i podporu celého organismu a monitoring všech vitálních funkcí. Bohužel i přes maximální úsilí zdravotníků dochází někdy k úmrtí pacienta; mnohem častěji ale k závažným komplikacím s trvalými následky. To vše velmi těžce zasáhne nejen do života nemocného, ale ovlivní i celou rodinu a blízké okolí. Proto i přes malá celková čísla nemocných doporučují lékaři očkování proti těmto infekcím,“ dodává MUDr. Jana Pazderková.

Využít možnost prevence očkováním zdůrazňuje také MUDr. Alena Šebková. „I když vše ´dopadne dobře´, tedy nedojde k úmrtí nebo jiným závažným fyzickým následkům, může prodělané onemocnění stejně významně ovlivnit další život – výjimkami nejsou poruchy motoriky, nutnost učit se znovu mluvit, znovu se učit dříve nabytým znalostem, psychické potíže nebo vznik epilepsie,“ vysvětluje.