Pohádkové Průhonice

Co myslíte, který zámek je nejpohádkovější? Asi se vám vybaví Hluboká, s princeznou Krasomilou, Bouzov s létajícím ševcem nebo snad půvabná Večernice před Hrádkem u Nechanic? V mnoha pohádkách se vyskytl Pernštejn, Telč, Konopiště, Lednice, Buchlov, Buchlovice, Sychrov, Žleby..., ale určitě nejčastějším filmařským objektem v této kategorii jsou Průhonice. Je to dáno i jeho snadnou dostupností, neboť leží na okraji Prahy.

Při procházce parkem si především v blízkém okolí zámku a Podzámeckého rybníka připomínáme známé záběry z pohádek doslova na každém kroku. Poznáváme, kudy přijížděl král Kazisvět na námluvy za princeznou Ladou, na nádvoří, kde se utábořilo jeho vojsko, o mnoho let později řeší finanční potíže kníže v pohádce S čerty nejsou žerty, zatímco jeho dcery princezny Angelína a Adélka pobíhají kolem jezírka. Sem přijíždí na svatbu i démonický Lucifer v podání Karla Heřmánka. U jezírka jede na koloběžce i Dagmar Patrasová v pohádce Koloběžka první.

Park posloužil pro většinu exteriérů pohádky Ať přiletí čáp, královno. Domek pradleny (Iva Janžurová) je tzv. Rybárna u Botiče hned pod zámkem.

Pohádkové Průhonice Postupujeme parkem k jihu a na jedné z křižovatek dnes už marně hledáme ohnutý dub, po kterém leze Leontýnka s Jankem v pohádce Ať žijí duchové! Dub se bohužel vyvrátil a byl odstraněn.

Stejný problém nastává u rybníku Labeška. Tři veteráni se zde potkávají s flašinetářem - vysloužilým vojákem, ale hráz od té doby prošla úpravami nebo se mohlo zčásti jednat o dekoraci.

Co by kamenem od Labešky dohodil, stojí tzv. Česká chalupa. Kolem ní lezl princeznin nos ve Třech veteránech, ale především zde bydlela Popelka (v televizním zpracování z roku 1969).

Nemusíte být jen fanda filmových míst a pohádek, aby vám Průhonický park učaroval. Jeho zakladatel hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca měl nejen prostředky a odborné znalosti (mj. byl spoluzakladatelem a prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska), ale i cit pro krajinu. Meandrující potůčky, louky, průhledy na zámek, skupiny domácích i cizokrajných dřevin můžete obdivovat z mnoha kilometrů pěšin a cestiček. Přijde si zde na své romantik, turista i dendrolog.

Od jihu se celým parkem vine potok Botič, přibírající na své pouti Jesenický a Dobřejovický potok. Aby bylo možno udržovat přiměřený stav vody za sucha i v době jejího nadbytku, byla vybudována řada jezů, slepých ramen, přepadů a také tři rybníky - Podzámecký, Labeška a Bořín.

Nejvíce je park navštěvován v době, kdy kvetou pěnišníky - rododendrony a azalky, kterých je zde kolem 8000 kusů. Údolí jim poskytuje vhodný polostín i vlhké klima. Za pozornost stojí i tříhektarová skalka - Alpinum.

Před nedávnem byla opravena vyhlídková věž - Gloriet. Kamenná 8 m vysoká stavba z doby kolem roku 1830 původně napodobovala romantickou hradní zříceninu a malá stavbička v sousedství sloužila jako sklípek na potraviny. Věž je po venkovním schodišti volně přístupná, výhledu bohužel brání vzrostlé stromy.

Pro úplnost dodám, že park je otevřen celoročně, je Národní kulturní památkou a byl zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ne každá samozřejmost je pro každého návštěvníka samozřejmostí, neboť si neuvědomuje, že svou činností škodí či obtěžuje ostatní návštěvníky, takže z návštěvního řádu si dovolím vyjmout, že po parku se nejezdí na kole, nekouří se zde a pejska můžete mít pouze na vodítku.

Celý 250 ha rozlehlý park při jedné návštěvě určitě neprozkoumáte, a každé roční období nabízí něco jiného, což je další dobrý důvod se do Průhonic vracet.

IKE - čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete