Prázdniny 2015

Na začátku srpna jsme jeli s mým manželem na návštěvu za švagrovou. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého. Povídali jsme si, popíjeli kávu a klábosili o tom, co je u nás nového a jaké máme ještě plány na léto. Do rozhovoru připojil i náš desetiletý synovec Davídek, že by jel na týden k nám. Takže z návštěvy, co jsme odjeli dva, jsme přijeli tři.

Když nám naše dvacetiletá dcera šla naproti k autu, nevěřila svým vlastním očím. Do telefonu jsme jí jen řekli, že jí vezeme překvapení. Čekala asi všechno možné, ale že přivezeme Davídka nejspíš ne. Z jejího výrazu v obličeji nebylo jasné, jestli je tak překvapená a nebo si už dokázala představit, jak nás ten náš čertík bude zlobit. Přece jenom Davídek patří mezi živější dítka, tím pádem nevydrží být dlouho na jednom místě. Idylka poklidných prázdnin skončila. :) První, kdo opatrování vzdal, byl můj manžel. Vzal si v práci šichty a hlídání zbylo na mně, dceři a prarodičích. Co se zprvu zdálo jako klidný týden, se ráze změnilo.

První noc Davídkových prázdnin jsme strávili v zahradní chatce. Bylo to pro něj velké dobrodružství. Jaké bylo jeho milé překvapení ráno, když zjistil, že nám nad domem každou chvíli přelétává nějaké to letadlo. Neváhali jsme ani chvíli a do tabletu jsme mu nainstalovali aplikaci, kde jsou znázorněna letadla - odkud a kam letí. Když zrovna nic neletělo, tak jsme sledovali předpověď počasí, což byla jeho další zájmová aktivita. Když se zdálo být pořád stejné i počasí, tak jsme zapřáhli do hlídání i našeho dědu, který svůj čas s Davídkem vyplnil procházkou do místního obchodu nebo nějakou vyjížďkou na zahradní či jiné technice. Ještě že máme tak rozsáhlý vozový park. :)

Další výplní těchto dní byla návštěva berounských a kladenských medvědů, kteří se mu moc líbili. Samozřejmě že nezůstalo jen u toho. Navštívili jsme i nedalekou mini ZOO v obci Zájezd. Byla tam k vidění spousta zvířat. Od velbloudů, přes rysy až po lemury nebo orly skalní. Také zde byl i dětský mini koutek, kde si děti mohly zvířátka pohladit a nakrmit. Na ukončení každého dne jsme na Davídkovo přání rozdělávali táboráčky a opékali buřty nebo klobásky. Když v ohništi zbývaly poslední žhoucí uhlíky, nenapadlo Davídka nic „lepšího“ než tam přihodit pár hrstí suchého jehličí, což vedlo jen k jednomu - jednomu velkému oblaku dýmu, který se dostal až k nám do přilehlé pergoly. Najednou bylo všude plno dýmu, co nás štípal do očí a nezbylo nám nic jiného, než se jít schovat dovnitř.

Nebyly to ale jediné zážitky s ním. Když se dostala řada na našeho tatínka, ten si svou roli chůvy pojal po svém. Sebrali se s Davídkem a jeli na pražskou Ruzyň co nejblíže k letišti, odkud mohli sledovat vzlety a přistání letadel. Sice jsme je neviděli skoro celé odpoledne, ale i tak jsme zase museli hlídat my. :) Ráda vzpomínám na nekonečné každodenní procházky po celém okolí, i na místa, kde jsem v životě nebyla. Tyto procházky se mu líbily nejvíce.

Dcera ke konci týdne odjížděla pryč a potřebovala odvézt na pražský Zličín a my jsme jeli s ní. Využili jsme cestu k tomu, abychom Dádovi mohli ukázat i metro. To byl další nezapomenutelný zážitek do jeho sbírky. Po něm už následoval jen sobotní odjezd domů.

Prázdniny u tety a strejdy se Davídkovi moc zalíbily a sliboval nám, že se nás navštíví zase co nejdříve. A tak se těšíme na další prázdniny! :)

Dárek - čtenářka
ChytráŽena.cz