Svatba - nejlepší den v životě ženy?

Internet je plný článků o tom, jakou úžasnou a důležitou událostí v životě ženy svatba je. Všude jen čtete, jak dlouho dopředu ji musíte plánovat a že byste se měli věnovat předsvatebním přípravám. To mívá za příčinu mnoho zklamání, protože většina svateb rozhodně podle plánů nejde...

„To byla katastrofa!“ Takto jsem ráno shrnula zážitek z mé, tedy naší svatby. Nejsem typ ženy, co by se do vdávání hnala, ale když mě muž požádal o ruku, tak se dalo jen těžce odmítnout. Takřka ihned jsem najela na internet a hledala inspiraci na „mou ideální svatbu“. Měsíc dva jsem jen prohlížela fotky, ale pak přišel zlom. Místo, datum, styl, to vše bylo jasné! Jak prosté...
 
Vždycky je nějaké „ale...“
Výsledky svého pátrání jsem sdělila snoubenci a do mého „bezchybného plánu“ jsem zapracovala i jeho připomínky. Vše vypadalo tak jednoduše, dokud nepřišla tchyně se svým výrokem, že v jejich rodině je zvykem, že svatbu rozhodně neplánuje nevěsta. Říkala jsem si, že to nějak zvládnu, nějak se dohodneme, a tak jsem uspořádala večerní „párty“ pro maminky. Moje mamka je bojovná a při reklamaci se z ní svírají půlky každému, takže s tchyní si poradí.

Svatby se tady přece vždycky pořádají na zámku!
Tak jsme se sešli a začali s datem. To všem vyhovovalo a tak jsme se vrhli na obřad. I přes to, že nejsem věřící, přistoupila jsem na manželovu prosbu o svatbu v kostele. Dokonce jsem souhlasila i s místním kostelíkem a tak to vypadalo, že vše půjde jako po másle. Dokud jsme se nedostali k místu, kde se bude slavit. Měl být krásný teplý červnový den a tak jsem vybrala areál sportovního hřiště. Nahoře má krásnou místnost, kde by se dal pořádat oběd, dole zastřešené prostranství, kde jsem chtěla uspořádat večerní zábavu a raut. Tchyně se však zhrozila. Tady na vesnici se svatby přece vždycky pořádají na zámku! Tento zámek sice zvenčí vypadá celkem hezky, ale vevnitř je to hnusná smradlavá hospoda s neochotným personálem a opravdu nedobrým jídlem. Dlouho a dlouho jsme diskutovali o výhodách a nevýhodách, až nakonec tchyně ustoupila. Tedy to jsem si myslela...

To je jen začátek
Vše vypadalo v pořádku. Zbytek večera se odvíjel slibně, tchyně odkývala snad vše. Ovšem jak se začínal blížit termín svatby, začínaly se proslýchat podivné věci. Tchyně peče cukroví, co nemá být, objednává živou hudbu, když máme DJ, dokonce změnila místo a čas snídaně (pro svou část rodiny). Několikrát jsem za ní byla, ale ona jen že to jen tak zkoušela...

Ten velký den
A je to tady, moje svatba! Ráno jsem byla příšerně nervózní a přemýšlela jsem, na co všechno jsme asi zapomněli. Nakonec mě svědkyně s mámou uklidnily, že všechno bude v pohodě, že si s tím nemám dělat starosti. A ono to tak doopravdy vypadalo. Přijela kadeřnice a učesala všechny moje „baby“. Přijel fotograf, aby nafotil přípravy. A pak začali přijíždět hosté. Asi půl hodiny po plánovaném začátku snídaně mi volal manžel, že snídaně je u nich. Dobrá, řekla jsem si, že co se nesní při snídani, sní se při rautu, to se nic nestane. Ovšem nenapadlo mě, jaký problém to pak způsobí s cestou do kostela. Ona „kolona“ byla naprosto chaotická a nakonec má vlastní svědkyně neměla s kým odjet.
Dál to znám už jen z vyprávění, já sama si pamatuji jen útržky. Dusím se hostií v kostele, já s hromadou přání a kytek a není, kdo by je odebíral, pak něco jako oběd a focení. To jsem se celkem uklidnila, ale když jsme přijeli zpátky, zjistili jsme, že tchyně sabotovala můj zákaz zákusků a rozdala je ihned po obědě. To mělo za následek totální kolaps kuchyně a to, že už pak nikdo ani nechtěl svatební dort.

Živá hudba a první tanec, to byl naprostý propadák a večerní „zábavu“ jsem už raději ani nevnímala. Ráno jsem se vzbudila s pocitem, že všichni museli být totálně naštvaní a že to bylo to nejhorší, co jsem v životě zažila. Můj muž mě v posteli objal a zašeptal mi: „Je to jen svatba“. Měl pravdu, byla to jen svatba, která prý nakonec u všech ostatních skončila úspěchem. Já si dodneška nepamatuji většinu dne a možná jsem tomu ráda. Určitě to může být i hezký den, ale rozhodně ne nejlepší den v životě ženy! Je to JEN svatba. Tím nejlepším bylo až narození mé dcery :-)