Trochu jiná dovolená...

Pokud se nechcete o dovolené nudit, vůbec si nemusíte kupovat medvídka mývala...Myslím si, že my, „léty prověřená a otestovaná generace“, potřebujeme ke své dobré psychické, i fyzické pohodě, zdravý a přiměřený stres.

Již sedmým rokem jsem plánovala dovolenou se svou starší vnučkou Sárinkou. Je to parťák do nepohody, má vtipnou a usměvavou „letoru“, nepokazí žádnou lehraci...

Není jednoduché vybrat destinaci poblíž domova, někde v lůně přírody, kde je možnost dobrého vyžití „neklidné“ seniorky a malého „všudybýlka“. Nesmí chybět voda, čerstvý vzduch a jednoduchá doprava na výlety. Celý život se učím orientaci se střídavými úspěchy. Vycepovala jsem se k jednomu: „I když nevím kudy kam, já se vždycky usmívám“. To aby má společnice nepoznala, jak mi šrotují mozkové závity, abych co nejrychleji našla tu správnou cestu, spoj či značku. Ta radost na zastávce autobusu, když stojím na té správné straně a v určenou hodinu, se rovná slasti, když bez uzardění „zblajznu“ čerstvý větrník v naší cukrárně. Z toho vyplývá, že svůj elán raději vybiji na našich „hledačkách“.

Pozor, letos bylo však všechno jinak. Do našeho dovolenkového ráje přibyli 2 noví členové. Poprvé s námi měla pobývat i mladší, zatím ještě tříletá vnučka Ellinka s tatínkem. Samo, že jsem nedala najevo obavy, jak to vše dopadne. Ubytovali se na protějším pokoji a když mi syn strčil do ruky „mimiňáckou“ vysílačku, pokoušely se o mně mdloby. Než zavřel dveře zaševelil: „Neboj, mami, je nabitá, ráno se hned budeme hlásit na raport, počítej něco po šesté!“ „Nééé“, zařvaly jsme se Sárinkou unisono!

A tak se stalo. Po šesté hodině ráno to v přístroji zašumělo, Elli zakřičela: „Ahoooj!“ a vzápětí si sama naším druhým čipem otevřela dveře. Vhupsla k nám do postele, zatímco syn si ještě na hodinku zdřímnul. Po snídani se budoval program, zcela byl překopán ten náš, jenžto to naše batole musí jít poo spát. Nejdříve jsme se Sárinkou „mamraly“, ale pak jsme zjistily, že s Elli je celkem legrace, a že s ní se zcela určitě nebudeme nudit. Mobilová „závislačka“ přesedlala na roli starší kamarádky, chůvy, plavčice a společnice. A jak jí to šlo! V bazénu se zásluhou sestřeničky Elli tak zlepšila v plavání, že se snažila tátovi uniknout z plovacího kruhu. Nebála se na proskleném chodníku na Pustevnách a po obědovém menu se jen zaprášilo...

Elli si neustále prozpěvovala jednu písničku, kterou jsem kdysi před více jak padesáti lety naposledy pěla i já. Starý slovenský song: „Kukulienka, kde si bola“. Do hodiny jsme ji zpívaly všechny tři a furt dokola. Syn si šel dát raději šláftruňk, sic jej již brněly uši. Holky k ní vymyslely i taneček, o kterém Sárinka prohlásila , že je lépe vytuněný, než ty na Tik Toku. Zjistila jsem podivnou věc, spala jsem jako dudek do rána a super tvrdá matrace mě vůbec netlačila. Recepce dokonce nabízela měkký nástavec pro ty, kteří by byli po noci „rozlámaní“. Se Sárinkou jsme uléhaly raději dříve, protože tady byla jistota, že nás „Ellinčák“ brzo ráno vystrnadí z pelechu. S vnučkami jsme „mastily“ karty, Elli zvládla i kartičky Dubble, našla dvojice dokonce rychleji než já. Sice pojmenovávala věci po svém, ale to ostatně dělám taky k pobavení celé rodiny.

Abychom se jí v iniciativách vyrovnaly, také jsme si občas daly odpo šlofíka. Ten nemůže uškodit.

Letošní dovolená otestovala naše schopnosti, výdrž, toleranci i smysl pro humor. Přiznám se, že jsem nevěřila, že tyto dny prožité s nejmladšími členy naší rodiny budou tak skvělé a radostné.   Už spřádáme plány na příští společný pobyt. Budu vymýšlet program pro tři. Odvážnou seniorku a dvě cácorky...

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10