Zpěvačce Fabiánové se líbí odvážné modely Lukáše Lindnera

Snad o žádné zpěvačce se nepíše v souvislosti s tím, co nosí na sobě, tolik jako o Janě Fabiánové. Někomu se její styl líbí, jiný ho zavrhuje.

A jak to vidí sama Jana Fabiánová?

„Aha, kritika. To se člověk nezavděčí. Já nosím ráda pohodlné oblečení, mně se líbí pohodlné věci, přírodní materiály a musí to být trochu výtvarné. Ale jestli to je zrovna v módě, kterou diktují nějaké domy v centru Paříže, tak to nevím, tomu se nepřizpůsobím.

Co mám teď na sobě, tak to jsou šaty od mého kamaráda, módního návrháře Lukáše Lindnera. Ty se mně moc a moc líbí, ale je možné, že mě za ně zase někdo strašně „strhá“. Lukáš dělá velice krásné věci, ale jeho modely jsou tak odvážné, že já bych se v nich styděla, i když jsou nádherné. Půjčuji si od něj modely na vystoupení, tak nějak vzájemně spolupracujeme,“ směje se Jana Fabiánová, které během měsíce vyjde nové – jazzové - cédéčko.

Navíc v Semaforu, kde hraje v několika hrách, teď právě zkouší další, která má premiéru 22. listopadu, je to obnovená premiéra hry Pokušení svatého Antonína, k níž hudbu napsal Vladimír Franc. Ještě předtím měla premiéru 19. listopadu, a to v pořadu Blbec v hrsti od Petra Jablonského a Radka Kuchaře ve Směšném divadle Luďka Soboty, který bude jednou za měsíc navazovat na tradice Návštěvních dnů Šimka a Grossmana. Kromě toho se chystá na jazzové turné po Německu.

„Když se podíváte za hranice, zjistíte, že tam je jazz velmi in a dělají ho mladí zpěváci a vyprodávají stadiony. Já tu muziku strašně miluji a musím přiznat, že jsem tady do jisté míry průkopník. Vlasta Průchová zemřela, vždycky mi říkala, že to budu mít těžké a musím se za jazz prát. Samozřejmě, že se to nebude líbit třináctiletým, ale z toho jsem snad vyrostla. Ne, že bych takovou muzikou opovrhovala, ale baví mě živá hudba a jazz je obrovská volnost,“ dodává Jana Fabiánová.

Irena Voříšková
Chytrá Žena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout