Osladí nám to cukr?

Vysoká spotřeba jednoduchých cukrů měla již v průběhu minulého století výrazně nepříznivý vliv na zdravotní stav populace v rozvinutých zemích, v posledních letech se ale tento nepříznivý vliv zrychluje.

Metabolické studie přitom ukázaly, že důvodem není pouze zvýšený příjem jednoduchých cukrů glukózy a zejména sacharózy (např. formou slazených nápojů, dortů, sladkostí, sušenek, kompotů apod.), ale také zvýšení příjmu fruktózy. Přestože ve struktuře fruktózy a glukózy je jen velmi malý rozdíl, jejich metabolizmus je totiž rozdílný. Nadměrný příjem fruktózy – ať již z jídelníčku nebo infúze – tak může zvyšovat tvorbu tuku v játrech, svalech i tukové tkáni.

Vývoj

Podívejme se, jak se v posledních 40 letech měnila spotřeba energie z přidaného cukru např. v USA. Díky tomu, že se zvýšilo povědomí o tom, že sladké moučníky nejsou to pravé, se začala jejich spotřeba, i když pouze mírně, snižovat. Na druhou stranu ale roste spotřeba jednoduchých cukrů ve formě ovocných šťáv a hlavně slazených nápojů – dokonce 4x. Podobný trend můžeme v poslední době vidět i u nás. Je tedy zřejmé, že na vzrůstajícím výskytu obezity má příjem energie z tohoto zdroje podstatný význam. Vzrůstající trend spotřeby slazených nápojů ukazují i česká data.

Aktuální studie příjmu fruktózy v USA

Zvýšený příjem kalorií ve formě fruktózy ze slazených nápojů byl základem pro metabolickou studii prezentovanou v tomto roce v Bostonu na kongresu International Atherosclerosis Society skupinou pod vedením Petera Havla z University of California, Davis* (pozn. V USA se nealkoholické nápoje sladí většinou místo cukru tzv. fruktózovými sirupy). Autoři při ní sledovali vliv spotřeby jednoho litru kolového nápoje za den po dobu 6 týdnů (bez změny jídelníčku).

Zkoumanou skupinu přitom tvořilo 40 mužů a žen, kteří byli podrobeni detailnímu sledování, včetně předběžného a následného vyšetření magnetickou rezonancí. Výsledek ukázal, že hmotnost dobrovolníků se za tuto dobu zvýšila o více než 3 kg, objem podkožního tuku o 4 % a objem viscerálního tuku (tuku v břišní dutině, jehož zvýšené množství je významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění a cukrovky) o neuvěřitelných 14 %!

Jaké významné zdroje sacharidů by v našem jídelníčku neměly chybět?
• Obiloviny (pšenice, žito, oves, kukuřice, rýže aj.)
• Celozrnné výrobky (pečivo, chléb, rýže, nudle, těstoviny)
• Zelenina
• Luštěniny
• Ovoce

Co možná nevíte o cukru?

Spotřeba cukru (sacharózy) již několik desítek let dosahuje téměř 40 kg na osobu za rok, což téměř dvojnásobně převyšuje doporučení odborníků. Cukr by měl totiž představovat maximálně 10 % energetického příjmu. Zapomínat nesmíme ani na fakt, že cukr konzumujeme ve sladkostech nebo konzervovaném ovoci.

Cukr tak do sebe často dostaneme, aniž si to sami uvědomíme. Žízeň bychom proto neměli  hasit slazenými nápoji (sladké limonády, kolové limonády, doslazované ovocné nektary, koncentrované sirupy) ale raději vodou, bylinnými a ovocnými čaji a nedoslazovanými 100% džusy. Spotřebu slazených nápojů bychom tedy měli omezit, stejně jako sladkosti, jen na zcela výjimečné případy. Pokud si je občas skutečně nemůžete odepřít, řeďte je vodou (což samozřejmě neznamená, že jich díky tomu můžete vypít více).

Autor: Doc. Ing. Jana Dostálová, CSc.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout