Že polední slunce nejlépe opaluje a ve stínu se nespálíte? Vyvracíme mýty o zdravém opalování

S blížícím se obdobím letních dovolených se znovu objevuje téma zdravého opalování. To je opředeno celou řadou tipů, kterými se lidé často mylně řídí. Co je pravdy na tom, že se ve stínu nespálíte? A proč je lepší se v poledne slunci vyhnout? Přiblížíme vám, jak to s mýty o zdravém opalování doopravdy je a jak mohou při slunění prospět bylinky.

Mýtus č. 1: Před dovolenou není potřeba příprava na opalování, stačí se namazat krémem přímo u vody

Toto tvrzení je pravdivé jen zčásti. Kosmetické přípravky s ochranným faktorem sice pokožku částečně ochrání, ale vyžadují aplikaci minimálně 20 až 30 minut před pobytem na pláži, aby se ochranné složky mohly aktivovat a vstřebat do kůže. Poté je nezbytné ochrannou vrstvu obnovovat každé dvě hodiny, jinak účinek slábne. Přípravu na opalování byste však měli zahájit ideálně i několik týdnů před samotným odjezdem na dovolenou.

Prevenci před spálením představují zejména vitamíny C a E, které jako antioxidanty mírní negativní účinky UV záření na pokožku. Obranyschopnost pokožky lze posílit i bylinkami. Kvalitu kůže podporuje činnost slinivky, která řídí sliznice i kůži. Slinivku můžeme podpořit užíváním penízovky. Na tvorbu sliznic a imunitu má vliv také gemmoterapeutikum z černého rybízu a lesního bezu hroznatého, též z ořešáku královského. K regeneraci pokožky slouží výluhy z bylin na její ošetření při podráždění.

Mýtus č. 2: Nejlépe slunce opaluje v poledne

Nikoliv nejlépe, ale nejvíce. Intenzita UV záření během dne kolísá a právě polední hodiny v rozmezí mezi 11. a 15. hodinou jsou kritickým časem, kdy na zem pronikají nejostřejší paprsky. V poledne bychom tak měli raději opalování omezit, uchýlit se pryč z přímého slunce a nanést na pokožku vrstvu ochranného krému s minimálním faktorem SPF 25. A to i přesto, že je pokožka již opálená.

Mýtus č. 3:

Ve stínu, přes oblečení a v zamračeném počasí se nelze spálit

Tento mýtus považuje řada lidí za pravdivý. Ve skutečnosti však UV záření proniká i do míst, kam se samotné sluneční paprsky zdánlivě nedostanou, tedy i do prostoru chráněného stínem nebo pod oblečení. Odrážejí se totiž od písku, hladiny moře, betonu, kmenů stromů a dalšího povrchu kolem vás. Podle studie, kterou zpracoval Institut lékařského výzkumu v Queenslandu, odpovídá stín ochraně srovnatelné s UV filtrem o maximální hodnotě SPF 6. Podobný faktor ochrany poskytuje také tričko nebo košile obléknuté na těle, a tedy i zde hrozí spálení.

Ochránit pokožku před poškozením nedokáže ani zatažená obloha. Sluneční záření totiž proniká na zem i skrze mraky, a to dokonce ze 30 až 50 %. Pokud tato rizika podceníme, je potřeba spálenou pokožku co nejdříve zchladit a dodat jí chybějící vláčnost. Velmi dobře ji ošetří třezalkový, měsíčkový nebo lopuchový olej v podobě chladného obkladu, který urychlí její hojení. Účinná je rovněž oblíbená aloe vera, čtyřkvětová mast z černého bezu nebo měsíček lékařský, který pokožku regeneruje. Výborným pomocníkem je také tělové mléko z matuzalému, jež obsahuje takzvanou molekulu života. Ta na sebe váže vodu, což vede k hydrataci pokožky i jejímu ošetření. Navíc má dlouhodobý efekt.

Mýtus č. 4: 80 % poškození kůže slunečním zářením se stane do 18 let věku, poté již žádné poškození nehrozí

Podle výzkumu USC School of Medicine dochází k přibližně 25 % celkového poškození pokožky způsobeného sluncem v období do 18. narozenin, zbylých 75 % poškození nasbíráme v průběhu dalších let. Proto je potřeba věnovat důkladnou pozornost ochraně před nadměrným opalováním po celý život. Nechráníme se totiž jen před nepříjemnými popáleninami, ale především před vznikem nádoru kůže. Podle údajů se totiž výskyt melanomu za posledních třicet let v české populaci zvýšil až čtyřikrát. Každý rok onemocní kolem 3 tisíc lidí, z čehož 300 zemře. Průměrný věk pacientů je 54 let. Pravdou ale je, že nádor kůže má kořeny již v dětství.