Novomlýnská vodárenská věž

Novomlýnská vodárenská věž v Praze na Novém Městě, zvaná též Dolní novoměstská nebo Petrská, představuje jednu z dominant historického centra města. Byla postavena v místě bývalých pražských Nových mlýnů a zásobovala vodou z Vltavy kašny a některé domy Nového Města.

Vodárenská věž se původně nacházela na břehu Vltavy, ale díky přírodním změnám v korytě řeky, říčním naplaveninám, regulaci říčního toku a výstavbě náplavek a přilehlých komunikacích, se věž dnes nalézá asi 100 metrů od řeky. Je tedy jedinou pražskou historickou vodárenskou věží, která nestojí přímo na břehu Vltavy.

Nové mlýny se v místě dnešní ulice Nové mlýny vyskytovaly již od 14. století, dřevěná vodárna poprvé písemně zmíněna v roce 1484. Kromě Nových mlýnů nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku dvacátého století bohužel zbořena. Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze Novomlýnská vodárenská věž.

Vůbec první vodárenská věž zde byla postavena kolem roku 1536. Jednalo se o dřevěnou věž rozvádějící vodu do kašen a přilehlých domů Dolního Nového města. Dřevěná vodárenská věž byla několikrát poškozena požárem, což bylo ostatně u těchto dřevěných vodárenských věží dost časté, neboť při mrazech se rozmrazovalo vodovodní potrubí pomocí otevřeného ohně.

Časté požáry rozhodly o vybudování věže nové v letech 1602-1606. Jednalo se o osmipatrovou bohatě zdobenou kamennou vodárenskou věž, která v horní části byla zakončená vyhlídkovou terasou, tzv. lusthauzem s dvanácti okny, po třech na každou stranu. Mezi okny byly nástěnné malby českých panovníků od Přemysla až po Rudolfa II. V té době byla věž nejvyšší stavbou v Praze. V roce 1648 se věž stala terčem ostřelování švédských vojsk, které se snažilo ze strategických důvodů připravit novoměstské měšťany o zásobování vodou.

V únoru roku 1655 došlo v Praze k velkým povodním, velká voda s ledovými krami a dřívím nejdříve budovu narušila a poté i na dvě části rozdělila, z nichž jedna skončila v bouřící vodě a druhá zůstala již jen jako torzo původní věže.

Bezprostředně po zániku první kamenné vodárenské věže bylo rozhodnuto o stavbě nové věže. Postavena byla tentokrát v barokním slohu, avšak za použití některých původních fragmentů stejně jako i vzhled byl z části inspirován předchůdkyní – možná protože byly i využity některé starší elementy dostavěna věž dodnes stojící se zřejmě použitým portálem z předcházející stavby. Dochované doklady o technologickém vývoji Novomlýnské vodárny jsou velmi kusé. Pozoruhodná je zmínka z roku 1831, kde se připomíná fungující stroj, který nese letopočet 1649. Svému původnímu účelu věž přestala sloužit v roce 1877, od té doby začala sloužit jiným účelům a pozvolna chátrat.

Po druhé světové válce věž a přilehlý areál patřil ÚNV, pak zde byl archiv Útvaru hlavního pražského architekta, později v areálu sídlila výkupna sběrných surovin, pak v roce 1982 pak jeho správa přešla pod SSM ČVUT, Nezávislá výtvarná skupina.  PIS zde měla sklad svých tiskovin. V červnu 2011 získalo věž a část skladů do užívání občanské sdružení Sbor dobrovolných hasičů Praha 1, které postupně provedlo na - do té doby prázdné - věži několik drobných oprav.

Muzeum hlavního města Prahy získalo Novomlýnskou vodárenskou věž do své správy v roce 2013. V roce 2015 pak byla zahájena generální rekonstrukce věže.  K slavnostnímu otevření věže a muzea s veřejně přístupnou expozicí o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů došlo 25. dubna 2017.

Celková výška věže je 42 metrů, do nejvyššího patra vás zavede 178 schodů. V interiérech lze shlédnout expozici o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů nazvanou „Praha hoří“. K vidění jsou vyobrazení pražských požárů v průběhu historie a expozice také připomíná původní funkci věže, do které se čerpala voda z Vltavy, jež se pak rozváděla do okolních kašen. Kromě úlohy vodárenské věže a popisu ničivých požárů v průběhu staletí seznamuje výstava i s příběhy pražského hasičstva a vývojem hasičské techniky. Návštěvníci se během prohlídky díky moderním technologiím ocitají i v nitru hořícího Národního divadla.

Na přední stěně věže u vchodu v Novomlýnské ul, čp.827/3a  Praha 1 Nové Město je pamětní deska s textem: „Petrská vodárenská věž postavena roku 1660 jako třetí na tomto místě. První (dřevěná), zbudovaná asi roku 1536. Dřevěným potrubím byla odtud rozváděna voda do kašen a některých domů dolního Nového Města“.

Nejvyšší patro vás odmění krásným výhledem.