Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Způsobila revoluci v moderním ošetřovatelství, a přesto příběh Florence Nightingalové zná jen málokdo. Florence Nightingalová se narodila v roce 1820 v bohaté anglické rodině a již od útlého věku se živě zajímala o medicínu a lékařství. Ve světě, kde bylo normální, že ženy ve společnosti zůstávaly doma, prolomila hranice stanovené pohlavím a stala se průkopnicí profese v oboru, který byl tehdy vyhrazen výhradně mužům.
Postavila se do čela skupiny zdravotních sester, které se staraly o zraněné vojáky během krymské války, a projevily se u ní revoluční názory na hygienu a sanitaci. Když se vrátila z fronty, lid celé Velké Británie, včetně královny, oslavoval Florence jako opravdovou hrdinku. A tak brzy založila vlastní školu pro zdravotní sestry a dále pokračovala v úsilí reformovat zdravotnictví.
Tento snímek kombinuje archivní záběry se svědectvími pamětníků. Dramatickými hereckými rekonstrukcemi a zajímavým způsobem přibližuje život jedné z nejpozoruhodnějších žen historie. Florence Nightingalová: Příběh ošetřovatelky je strhující portrét aktivistky, sociální reformátorky, statističky a zdravotní sestry, která se vzepřela dusivým konvencím a změnila běh dějin. Poznejte tento fascinující příběh na Prima ZOOM.Skutečné osudy na Prima ZOOM:
14. 1. 23.15 – Florence Nightingalová: Příběh ošetřovatelky (1/2)
Florence Nightingalová: Příběh ošetřovatelky (reprízy úterý 17. a 24. ledna ve 14.50 a 14.30)
Florence Nightingalová se narodila 12. května 1820 v italské Florencii a zemřela v 90 letech 13. srpna 1910 v Londýně. Byla anglickou ošetřovatelkou, autorkou odborné literatury a průkopnicí srovnávací lékařské statistiky. Pomohla snížit úmrtnost pacientů v nemocnicích řady zemí a založila první zdravotnickou školu pro dívky. Je pokládána za zakladatelku ošetřovatelství jako vědy. Ovlivnila zdravotní péči 19. a 20. století v celém světě.
Florence Nightingalová se narodila v zámožné, vzdělané a vlivné anglické rodině. V dětství si málo hrála s ostatními dětmi, bývala často nemocná. Přestože byla dívka žijící v 19. století, získala pod vedením otce vynikající vzdělání. Měla nadání pro matematiku a statistiku, studovala historii, filosofii, klasickou literaturu, etiku, náboženství, věnovala se hudbě a umění. Naučila se několika světovým jazykům. Od šestnácti let četla Homérovy spisy a překládala spisy Platóna. Po celý život ji zajímaly knihy a zprávy o nemocnicích, zdravotnictví a hygienických zařízeních. Od roku 1838 cestovala s rodinou po Evropě.
V Paříži se Florence setkala s feministkou Mary Clarkovou. Byl mezi nimi velký věkový rozdíl, téměř třicet let, ale spřátelily se a zůstaly přítelkyněmi dalších čtyřicet let. Díky Mary získala Florence kladný postoj k myšlenkám feminismu. Také chtěla pečovat o ty, kteří to potřebují, přála si stát se ošetřovatelkou. Už v dětství se u ní projevovala vysoká sociální inteligence a v tomto ohledu byla podporována dědečkem z matčiny strany. Ten byl aktivním členem hnutí abolicionistů, angažoval se v osvobození otroků v Evropě a Americe.
Rodiče nesouhlasili s jejími postoji, mladá žena se má podle nich úspěšně provdat a starat se o manžela a rodinu. Ale při cestách po Evropě jí nebránili v návštěvách nemocnic. Florence si z těchto návštěv pořizovala podrobné zápisky o organizaci a řízení nemocnic, o dodržování hygieny, stavebním uspořádání jednotlivých oddělení i o práci lékařů. Zákaz rodičů jí nebránil v dalším studiu. Též odmítla dlouholetého ctitele, sňatek by znemožnil splnění jejích cílů. Během deseti let se rodiče smířili s jejími plány pracovat jako ošetřovatelka a Florence odjela studovat do Německa. Ve svých 31 letech studovala v nemocnici pastora Theodora Fliednera ošetřovatelství. Také pečovala o nemocné v jejich domovech.
Poté odešla do Paříže, kde pomáhala nemocným u Milosrdných sester. V roce 1853 se vrátila do Anglie. Byla již známou osobností, získala místo superintendantky a manažerky v „Institutu péče o nemocné dámy“. Pracovala zde pouze rok, ale provedla, na svou dobu, řadu revolučních změn: na její popud byl vybudován výtah na jídlo z kuchyně přímo na oddělení. Sestrám ušetřila čas a práci při roznášení stravy. Vymyslela signalizační systém od lůžka pacienta ke zvonku na chodbě. Zasadila se o vybudování rozvodu teplé vody do každého patra nemocnice. Snažila se o vytvoření oddělení, kde byli pacienti rozděleni na základě své diagnózy. Byla nejen ošetřovatelkou, postupně se stala schopnou organizátorkou i vedoucí nemocnice. Také v novinách aktivně poukazovala na nedostatky při léčení pacientů.
Správně pečovat o nemocné podle Florence znamenalo splnění pěti bodů: zdravé prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistota a světlo. Neměla ráda holé stěny v nemocničních pokojích, požadovala barvy na stěnách a květiny, které „pomáhají uzdravovat“. Své zásady popsala v knize Zápisky o ošetřovatelství. Florence Nightingalová patří v historii také mezi nejvíce publikující ženy, napsala přes 200 knih, článků a zpráv, které jsou věnovány ošetřovatelství a zlepšení zdraví. Nejvýznamnější jsou snad „Poznámky k ošetřovatelství“, které se staly učebnicí na školách pro ošetřovatelky. Její korespondence obnáší více než 15 000 dopisů. Články o Osmanských lázních se podílela na rozvoji lékařské turistiky.
Využila odměny a dary od královny Viktorie a s použitím vlastních úspor založila fond. V roce 1860 založila při nemocnici Sv. Tomáše v Londýně první necírkevní ošetřovatelskou školu založenou na moderních vědeckých principech. Celý život podporovala vzdělávání sester, byla přesvědčena, že dobře ošetřovat může jen vzdělaná, inteligentní, tvořivá a samostatná žena – ošetřovatelka. Ve škole, kterou založila, vyučovali lékaři, teoretická výuka se střídala s praktickou u lůžka nemocného. Při praktické výuce studentky nosily uniformy, které sama navrhla. Ve škole se vzdělávalo mnoho cizinek. Od roku 1862 se v ošetřovatelské škole začaly vzdělávat také porodní asistentky. Florence založila v roce 1889 Britskou asociaci sester a na její práci se aktivně podílela.
Od roku 1864 se Florence zajímala o projekty domácí ošetřovatelské péče, porodnic a vojenských kasáren. Do té doby byli muži, ženy i děti umisťováni na pokojích společně. Florence jako první vytvořila pavilony pro odděleně poskytovanou péči. Také přispěla ke zřizování nemocnic pro duševně choré, a tím oddělila psychiatricky nemocné od ostatních pacientů. Roku 1869 otevřela spolu s lékařkou Elizabeth Blackwellovou vysokou školu medicíny pro dívky. Tato výjimečná, pečující, silně věřící a neuvěřitelně vytrvalá žena bojovala za práva žen, usilovala pro ně o lepší pracovní podmínky. Snažila se o zmírnění trestů i pro prostitutky.
