Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 13.12. 2017
Dnes má svátek Lucie
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Blázni s navigací

25. 07. 2014 | Vaše příběhy

Geocachingu jsme se s dcerou začaly věnovat letos v únoru. Protože byla poměrně teplá zima, tak jsme nejezdily na hory. Vymýšlely jsme tedy, čemu se budeme přes zimu věnovat. Dcera jednou přišla s tím, že na internetu narazila na stránky o geocachingu.  Po prostudování základních informací nás to nadchlo. Hlavně nás překvapilo, kolik keší je ukryto v našem okolí. Při nejbližším volném odpoledni jsme vyrazily za naší první keškou. Dcera dokonce zjistila, že ji založila její bývalá spolužačka.

Jelikož okolí dobře známe, šly jsme na jisto. Až na místě jsme chvíli přemýšlely o nápovědě, kterou jsme našly na internetu. Po krátké poradě byla volba jednoznačná. Hned na první pokus jsme kešku ulovily. Tento úspěch nás tak povzbudil, že jsme o víkendu vyrazily za dalšími keškami. Opět se nám dařilo.

navigaceJiž jsme si myslely, jak je to vlastně jednoduché. Později se nám ale stalo, že jsme chodily v místech, kde by keška měla být a pořád nic nenalézaly. Byly jsme tam asi třikrát a pořád nic. V ten okamžik jsme se rozhodovaly, jestli se na to nevykašleme a začneme provozovat jinou aktivitu. Nakonec jsme se dohodly, že si koupíme nějakou levnější navigaci a zkusíme to znovu. A ejhle, s navigací jsme ji našly hned. Když si uvědomím, že jsme kolem ní tolikrát prošly a neviděly ji. Prostě je třeba se pořádně dívat a sledovat, co tam nepatří, co je nelogické nebo zvláštní, až nápadné. Navigace nám jen udá přibližné místo, dokončení zůstává na nás.

Jeden víkend jsme se vypravily na druhý konec našeho města k rozhledně. Měly by tu být dvě kešky poměrně blízko u sebe. Přicházíme k místu, kde by asi tak mohla jedna u nich být. Navigace ukazuje cíl za 6, 5, 4, 3 metry. A najednou opět skočí na 5 metrů. Co se děje? Asi nepřesnost přístroje a zároveň jsme byly na kraji lesa a ještě k tomu foukal vítr. Začaly jsme se tedy více rozhlížet v nejbližším okolí místa, kde nám navigace ukazovala tři metry do cíle. Najednou jsem zpozorovala muže se synem asi v našem věku, kteří také hledí do nějakého přístroje a blíží se k nám. Když jsme se míjeli, bylo úplně jasné, že jdou za stejným cílem jako my. O to více jsme s dcerou chtěly být lepší. Dcera koukala do navigace a pomalu postupovala podle šipečky, která jí udávala směr. Já jsem naopak začala více sledovat okolí a hledala pařez s kořeny, jak bylo v nápovědě. Mozkové závity se rozjely naplno. Hledejte v lese pařez s kořeny. Na první pohled hloupost, protože jich tam je plno. Potom mne ale napadlo, že ty kořeny musejí být asi nějak zvláštní, když to zdůrazňují v nápovědě. Po očku jsem sledovala naše „soupeře“. Chlapec byl neustále zahleděn do navigace a tatínek stál a sledoval okolí. Ihned jsem si pomyslela: generace našich dětí spoléhá jen na elektroniku, dospělí spíše na vlastní úsudek. No a jak si myslíte, že to dopadlo. Nechci se chlubit, ale našla jsem ji. Když jsem zavolala na dceru a ukázala jí místo, kde si myslím, že keška je, zajásala. Zato naši „soupeři“ jen poodcházeli a tatínek utrousil:  „Tak jsme měli smůlu“. Kešku jsme vyndaly, zapsaly se a dcera si vyměnila figurku na památku.

Po tomto úspěchu jsme natěšené vykročily za druhou keškou. Blížíme se k cíli a vidíme, že v místech, kde by asi tak mohla být, někdo chodí. Přicházíme blíž a vidíme naše známé „hledače“. Navrhla jsem dceři, že si sedneme na lavičku a dáme jim čas na hledání,  když jsme je předtím předběhly. Asi po půl hodině jsme se zvedly a šly hledat. Chlapec s tatínkem tu ještě byli a hledali. Když nás uviděli, jen se po sobě podívali a syn řekl: „Navigace je k ničemu, vůbec nám nepomohla“. Navrhla jsem jim, že to zkusíme společně. Po chvíli to ale vzdali. My s dcerou jsme hledaly asi dvacet minut. Tentokrát ji našla dcera. Prý si položila otázku: „Kdybych chtěla být neviditelná keška, kam bych se asi tak schovala?“ Byla v trávě pod kamenem. Toto místo jsme několikrát prošly, ale vždy jsme kámen minuly bez povšimnutí.

Ana1hana1 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Blázni s navigací:

Blázni s navigací
Blázni s navigací
Blázni s navigací
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
To je podobná hra jako je šipkovaná,to hrajeme s dětmi u poslední šipky je lístek,hurá na zahradu,čeká grilčo a to je potom fofr.
Obrázek uživatelky
profil
to neznám
Obrázek uživatelky
profil

velmi zajímavá zábava - čtu o tom poprvé - musela jsem si to najít na Netu. Chce to ale spoustu trpělivosti a je skvělé, že se to provozuje venku v přírodě. Málem jsem si to spletla s "gaučinkem", což je naprosto odlišný "sport"Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
jistě zajímavá zábava...hlavně dětem se to musí líbit..je to takové hledání pokladu, ale s technikouSmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles