Ha ty svatej Vavřinečku

Ha ty svatej Vavřinečku stojíš na pěkném kopečku... Kdo by neznal tento lidový popěvek? Týká se kostelíka nedaleko Domažlic, nesoucího jméno svatého Vavřince, ochránce před ohněm. Není divu, že volba padla na svatého Vavřince, Domažlice od počátku své existence trpěly opakovaně zhoubnými požáry, které vznikaly jednak z neopatrnosti, ale také byly úmyslně zakládány.

Kapli na památku tohoto světce přislíbili domažličtí radní vystavět právě po jednom z těchto požárů, v roce 1683. Stavby se o dva roky později ujala, a pozemky poskytla, zbožná manželka mistra mydlářského Zuzana Veselá. To bude patrně i důvod, proč se návrší nazývá Veselá hora. Kapli později nahradil barokní kostelík.

Nejživěji zde bývá v srpnu, kdy se koná tradiční Vavřinecká pouť a Chodské slavnosti. Nás aktivity tohoto typu nelákají, raději se touláme mimo sezonu, liduprázdnou krajinou.

Z centra Domažlic ke kostelíku svatého Vavřince pozvolna stoupá zelená turistická značka (3 km). Míjíme šestibokou novorománskou kapli sv. Anny z r. 1886. Dala ji postavit baronka Anna z Ehranfeldu.

Na konci aleje se cesta stáčí vlevo a mezi stromy prosvítá budova bývalého horského hotelu Vavřineček. Dnes je opuštěný a chátrá. Z návrší s kostelem, obklopeným mohutnými lipami, je hezký výhled. Poutník by se na tomto opěvovaném místě rád posadil a rozjímal, ale tráva je mokrá a turistické odpočívadlo nebo alespoň lavička nikde.

Pokračujeme tedy dále do přírodního parku Zelenov. Rozkládá se na ploše 345 ha a navazuje na chráněnou krajinnou oblast Český les. Nejvyšším vrcholem parku je Dmout (602 m n. m.), smrkové lesy jsou protkány sítí cest vhodných pro pěší turistiku i cyklisty. Ve středověku se zde nacházela rybniční soustava, zásobující vodou Domažlice a sedm mlýnů. Z původních 17 rybníků se do současnosti dochovaly v rámci parku tři - Strakovský, Radošovský a Zelenovský, a na rozdíl od zmiňovaného poutního místa u každého z nich najdeme dřevěná posezení a odpočívadla. Můžeme se kochat krásnou přírodou a poslouchat kvákání žab. Dle informací na tabulích NS se tady daří vodním ptákům, rakům a říčním škeblím. Od Zelenovských rybníků lze zamířit po proudu Zubřiny zpět do Domažlic, zdatnější turisté si výlet mohou prodloužit do osady Babylon. Známé přírodní koupaliště s autokempem se v době naší návštěvy chystalo na sezonu a vyvolávalo vzpomínky na doby dávno minulé.

Kolem Babylonu se nachází několik naučných stezek, které by si vyžádaly samostatné výlety. Na malou ochutnávku si kousek zajdeme po Čertově NS (modrá TZ vedoucí do České Kubice) k viklanu Čertův kámen. Tento kývavý skalní blok, kdysi vysazený ze své osy, uvedl zpět do správné polohy v roce 2009 tým vedený Ing. Pavlem Pavlem, který získal popularitu rozhýbáním soch na Velikonočním ostrově. Viklan hlídá krásná dřevěná socha čerta a můžeme zde vyzkoušet kuličkovou dráhu.

Po východním břehu obejdeme část Babylonského rybníka, z hráze se pak vydáme podél náhonu Teplé Bystřice směrem do Domažlic. Jeho vybudování povolil v roce 1571 císař Maxmilián II. Téměř dvě století poháněla voda z náhonu kola mlýnů a manufaktur a napájela domažlické vodovody. Pak došlo k výstavbě trati, která tuto technickou stavbu přetínala a nezvyklé křížení vyřešil akvadukt. Vydržel až do roku 1984, kdy musel být pro zchátralost stržen.

V roce 2012 byl tento unikát obnoven, akvadukt je součástí dřevěného mostku pro pěší a cyklisty (prochází zde mezinárodní cyklotrasa Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov).

Několik akvaduktů jsme při našich výletech po vlasti navštívili, ale toto je jediné místo, kde voda teče nad železniční tratí, sedm metrů nad kolejemi.

Naučná stezka V Zelenovském údolí a říčka Zubřina nás bezpečně dovedou zpátky do Domažlic, cíle našeho putování.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz