Procházka Petřínem

Petřín je velmi vyhledávaným místem jak turistů, tak místních lidí. Vrch Petřín najdete téměř v centru Prahy, je vysoký 327 metrů. Je odsud krásný výhled na Malou Stranu, Hradčany, Staré Město. Celý Petřín je protkán různými cestičkami a chodníčky, objevíte zde zastrčené kouty, ale i velmi známá místa.

Ideální je zahájit cestu v Kinského zahradě v anglickém stylu. Založena byla roku 1827 a je pojmenována podle bohaté rodiny, která podporovala českou kulturu v devatenáctém století. Zde si můžete prohlédnout letohrádek Kinských, letní sídlo tohoto vznešeného rodu. Nyní tu najdete především národopisné expozice Národního muzea, hlavně o lidových zvycích a tradicích. Občas se zde pořádají i folklorní koncerty. Kousek od letohrádku spatříte jezírko s barokní pískovcovou sochou Herkula. Voda sem přitéká malým vodopádem. V blízkosti je i moc pěkné dětské hřiště. Pokud půjdete dál do mírného kopce, uvidíte kostelík svatého Michala. Je to celodřevěný pravoslavný chrám převezený z ukrajinské vesnice. Je využíván Pravoslavnou církví v Českých zemích, pravidelně se zde pořádají svaté liturgie. Nyní pokračujeme do kopce podél schodů s tekoucí vodou. Když půjdete po asfaltové cestě, občas se otočte a podívejte se na město. Jsou odsud hezké pohledy. Za chvíli dorazíte k jezírku s lachtanem z bronzu z padesátých let dvacátého století. Jsou zde i moc hezky poskládané různě velké kameny. Zde si můžete na chvíli sednout a pozorovat kachny, které se tu prohání. 

Po krátkém odpočinku pokračujeme dále k Petřínským skalkám. Jsou tvořeny především pískovcovými skalami, které občas vypadají jako rozházené veliké kameny. Cesta tímto skalním městečkem je nádherná. Rázem se octnete úplně jinde. Škoda jen, že někteří lidé vyrývají do skal různé nápisy a značky. Ničí tak moc krásný kousek přírody. A už jsme u neogotické brány ve starém barokním opevnění – hladové zdi. Tato zeď se zubatým cimbuřím a ochozem pro stráže sloužila jako opevnění. Zachovalo se zhruba 1200 metrů těchto hradeb z let 1360-1362, kdy ji dal postavit Karel IV. Za branou ve zdi začínají Petřínské sady. Vede tu vyhlídková cesta, nabízející nádherné pohledy na Prahu. Je zde největší zelená plocha v Praze. Na jaře to tu krásně kvete a voní. Najdete tu sochy známých osobností. Nejoblíbenější je pomník Karla Hynka Máchy. Uvidíte ale třeba i Jana Nerudu nebo Jaroslava Vrchlického. Je tu i několik studánek a pramenů. Nejznámější je asi Pramen Petřinka. Po široké cestě dojdete podél zdi nahoru do kopce až k lanové dráze. Z mostku se na ni můžete podívat. Postavena byla v roce 1891 pro návštěvníky Jubilejní výstavy, je dlouhá 510 metrů a má tři zastávky. Po několika přestavěních a rekonstrukcích je neustále v provozu.

Když dorazíte až na vrchol kopce, uvidíte Zrcadlové bludiště. Bylo také vystavěno u příležitosti Jubilejní výstavy. Stavba připomíná vyšehradskou obranou věž Špičku. Bludiště tvoří různě vydulá a pokroucená zrcadla. Při pohledu do zrcadel se tedy zdá, že jste trpaslíky, nebo tlouštíky, někde zase dlouzí nebo tencí. Pokud tímto labyrintem projdete s úsměvem na rtech, tak máte vyhráno. Naproti bludišti stojí kostel svatého Vavřince z dvanáctého století, který byl v roce 1740 barokně upraven. V interiéru jsou moc hezké obrazy. Hned vedle je Kaple Kalvárie, která je krásně zdobená unikátním sgrafitem podle návrhu Mikoláše Alše. Kousek odtud je Kaple Božího hrobu, postavená v roce 1737 podle kaple, která stojí v Jeruzalémě. Zvláštností je, že o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadá oknem dovnitř na obětní kámen. Pokud půjdete cestou mírně z kopce, narazíte na Křížovou cestu z období 1738-1740. Čtrnáct kapliček (zastavení) zobrazuje cestu Ježíše Krista – zradu, výslechy, mučení, strastiplnou cestu pod křížem a nakonec ukřižování. Malou oklikou jsme se dostali k Petřínské rozhledně. Tato nejvýznamnější dominanta Petřína je vlastně zmenšená napodobenina Eiffelovy věže v Paříži. Ocelová rozhledna je vysoká šedesát metrů a na vrchol se dostanete po 299 schodech. Byla také postavena u příležitosti Jubilejní výstavy a stavba trvala pouze čtyři měsíce. Po namáhavém výstupu po točitém schodišti se vám z výšky 53 metrů naskytne nádherný pohled na Prahu i na vzdálené Krkonoše. V podzemí rozhledny je výstava Klubu českých turistů a Járy Cimrmana.

Teď už jsme si prohlédli to nejhezčí a tak si dáme přestávku. V Růžovém sadu, do kterého se dostaneme hlavní bránou v Hladové zdi naproti rozhledně, je plno laviček. Posadíme se a sledujeme okolí. Vidíme zde záhony s růžemi, prý je tu asi 12 tisíc kusů různých druhů, barev a tvarů. Po odpočinku sadem projdeme a už jsme u Štefánikovy hvězdárny, dnes bohužel zavřené. Tak si alespoň prohlédneme sochu Milana Rastislava Štefánika před budovou a sluneční hodiny. Teď se můžeme svézt lanovkou do města. Nebo jít asfaltovou cestou zpět. Projdeme bránou v Hladové zdi a pokračujeme až ke Strahovskému klášteru. Když budete skoro až u něj, tak se podívejte dolů na město. Úchvatný pohled!

Pokud byste chtěli projít Petřín úplně celý a vidět vše, tak to za jeden den nestihnete. Ale určitě stojí za to se sem vrátit. V každém ročním období tu najdete něco nového a hezkého. My už jsme zde byli asi třikrát a ještě pořád máme na plánku místa, která jsme nenavštívili.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10