Tajemství Slavkovského lesa II. - Dlouhá stoka

Pokud jste někdy navštívili zámek Kynžvart nebo Mariánské Lázně, dost možná jste při své cestě zastavili v Kladské. Od loveckého zámečku ve švýcarském stylu vede po povalových chodnících  nenáročná naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny - Tajga s velmi pestrou flórou i faunou.

Právě v těchto místech začíná významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa - Dlouhá stoka (původní název Neuvasser po několika letech přejmenována na Flossgraben).

Důvod její výstavby je nasnadě. Hornické práce v oblasti potřebovaly velké množství vody a stávající vodní zdroje přestávaly stačit. Voda byla třeba jak pro pohon různých strojů, vodních kol pro důlní čerpadla, drtičů a rudných mlýnů, tak k promývání a čištění rudy a při tavbě. Zároveň stoka ve značné míře sloužila k plavení dřeva. 

Tento umělý kanál je dílem slavkovského zeměměřiče Hanse Roßmeisla, byl dokončený za 5 let v roce 1536, měřil bezmála 25 km a ve své době zřejmě neměl svým provedením a délkou  ve střední Evropě obdoby. Původně byl široký průměrně 2 metry a hluboký 1 metr. Koryto bylo vydlážděno kameny a zpevněno nepropustnými hrázemi a násypy na svazích. Průtok činil přibližně 0,4 m3/s.

S nástupem nových technologií, využitím parních strojů a elektřiny a s poklesem těžby začala stoka ztrácet na významu, přestala být udržována a postupně docházelo k jejímu ničení. Zkáza dosáhla maxima ve druhé polovině 20. století. Teprve přelom tisíciletí přinesl zásadní změny, původní koryto se postupně začalo opravovat, břehy čistit od stromů a keřů.

Úsek podél Dlouhé stoky, který jsme si vybrali k procházce, začíná u obce Krásno, kousek pod rozhlednou na Krásenském vrchu. Od informační tabule vede pěšinka, která nám umožní pohodlnou procházku podél toku.

Nejkrásnější jsou první 3 kilometry, k rozcestí s cyklotrasou č.2135. 

Pak už je na vás, zda se vrátíte stejnou cestou, nebo po cyklotrase severním směrem na Krásenský vrch. Zdatnějším (a otrlým) poutníkům se nabízí skutečná divočina v údolí Dolského potoka.

A samozřejmě nezapomeňte vystoupat na zmíněnou rozhlednu na Krásenském vrchu (777 m n.m.). Autor se nechal inspirovat Babylonskou věží a spirálovitý tvar kamenné 25 metrů vysoké stavby je opravdu nezaměnitelný. Před válkou zde stával i výletní hostinec, dnes najdeme jen jeho základy. I rozhledna málem vzala za své, po čtyřicetiletém období devastace se naštěstí dočkala opravy a dnes je významným výletním cílem Slavkovského lesa. Zahlédneme ji i ve filmu Andělská tvář.

Věřím, že se vám rozhledna na Krásenském vrchu i Dlouhá stoka, toto obdivuhodné a jedinečné dílo, budou líbit. A zdejší příroda - to je opravdový balzám na duši.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz