Toulky Chodskem

Minule jsme si prohlédli Domažlice,  sochařskou stezku, vystoupali ke svatému Vavřinečku,  prošli se přírodním parkem Zelenov až do Babylonu. Dnes naše putování Chodskem rozšíříme směrem ke Kdyni a podíváme na několik výletních cílů v jejím okolí.

S husitskou bitvou u Domažlic 14. srpna 1431  jsme se mohli podrobně seznámit u pomníku na Baldovském návrší, další místo, které ji připomíná, je při cestě do Kdyně, mezi obcemi Spáňov a Kout na Šumavě. Z obou jmenovaných obcí sem vede žlutá turistická značka. Pěkná zpevněná cesta nás mezi poli vyvede na návrší s altánem. Těmito místy prchal kardinál Cesarini v převleku za řadového vojáka pod ochrannou Jindřicha z Plavna spolu s částí vojska přes spřízněný hrad Opálka. A podle pověsti v těchto místech ztratil svoje listiny, zlatý kříž a klobouk.

Gloriet, u něhož stojíme, má zajímavě tvarovanou střechu, která má napodobovat onen zmíněný klobouk. Jeho vznik spadá do dob romantismu, kdy byl majitelem koutského panství Jan Filip František Josef Stadion, a budování drobných staveb bylo součástí parkových úprav krajiny.   U opraveného Glorietu je posekaná tráva a lavičky, prostě jedno z těch míst, která poutníka potěší.

Jen pár kilometrů odtud se na stejnojmenném kopci severně od Kdyně nachází zřícenina hradu Rýzmberk. Pokud vás odrazuje zhruba dvěstěmetrové převýšení, můžete vyjet autem na malé parkoviště před obcí Podzámčí. K hradu a zpět vede značený asi kilometrový okruh, pro kočárky je vhodná severní asfaltová cesta.

Rýzmberk byl založen rodem Drslaviců, první zmínka o hradu je z roku 1279. Jeho úkolem bylo strážit zemskou cestu do Bavor. Později jej vlastnili páni z Janovic, kteří vedli stálé pohraniční války s německými sousedy. Za třicetileté války byl poničen a chátral. Život se sem vrátil až v průběhu romantického 19. století, kdy zde byla vystavěna rozhledna, hospoda a kryté taneční parkety. Hrad se stal oblíbeným výletním cílem. V letech 1935-6 byl vybudován hradní amfiteátr, v létě využívaný ke kulturním akcím.

Zdatnější turisté, respektive ti, co sem nepřijeli autem, mohou po červené značce pokračovat na další zříceninu hradu, Nový Herštejn případně až na vrchol Korábu.

Kopec Koráb (773 m n. m.) je uváděn jako nejvyšší bod Plzeňské pahorkatiny. Na jeho vrcholu se nachází chata a rozhledna. Současná podoba rozhledny s železnou konstrukcí pochází z roku 1992 a slouží jako vysílač. Celková výška je 50 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve třiceti metrech a je odtud krásný výhled na hřebeny Brd, Šumavu a Český les.

Nejvyšší bod našeho putování okolím Kdyně máme za sebou, kam se vydáme nakonec? Co třeba pro změnu někam dolů, hodně dolů, třeba až pod hladinu... Nevěříte, že je na Chodsku něco takového možné?

Jižně od obce Mrákov - Starý Klíčov se nachází zatopený kamenolom, není velký, a tak se mu říká Lomeček. V osmimetrové hloubce je zde zapuštěna největší podvodní pozorovatelna v Česku. Lom slouží hlavně koupání, rekreaci a potápění, ale v době naší návštěvy (horký všední den začátkem června) jsme zde byli sami. Jen pan domácí sekal trávu, aby připravil pláže na sezonu.

Po zaplacení vstupného do areálu (příspěvku na údržbu) jsme obdrželi instrukce a kelímek krmení pro ryby. To je potřeba vhodně rozsypat v okolí pozorovatelny a poté sestoupit po žebříku kovovým tubusem, vyrobeným z bývalé železniční cisterny, suchou nohou asi 8 metrů pod hladinu. Kruhová okénka se silným sklem vzbuzují pocit, že jsme v ponorce. Netrvá dlouho a první rybky jsou zde. S jistotou poznám pouze kapry a jesetera.

Po návratu na povrch si prohlédneme díla vzniklá při sochařském sympoziu a pozorujeme další velké ryby brázdící vodní hladinu.

Jen pro úplnost dodávám, že do vzorně upraveného areálu je vstup zpoplatněn, není povolen pejskům a voda v lomu je čistá. Nazelenalý nádech na přiložených podvodních fotografiích je způsoben tím, že voda nepohlcuje jednotlivé složky světelného spektra stejně, např. červená část spektra – podstatná část infračervených (tepelných) paprsků - proniká jen do hloubky jednoho metru, do pěti metrů se z nich dostane pouze 10 %.

Aby bylo naše poznávání regionu úplné, nesmíme zapomenout přibrzdit v Bořicích nebo v obchůdku na okraji Domažlic, a zážitky doplnit sladkou tečkou, skvělými chodskými koláči.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz