Zámek Horšovský Týn

Prvním letošním zájezdem našeho Klubu důchodců byl zájezd na zámek Horšovský Týn.

Na místě dnešního renesančního zámku vznikl přibližně v polovině 13. stol. raně gotický biskupský hrad. Až do husitských válek sídlila na hradě biskupská posádka. Později se hrad dostal do rukou Lobkoviců, kteří po požáru r.1547 část hradu přestavěli na renesanční zámek

Lobkovicové drželi Horšovský Týn až do bitvy na Bílé hoře.

Vilém starší Lobkovic, tehdejší pán Horšovského Týna, zastával úřad nejvyššího hofmistra a po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen za účast na Stavovském povstání k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. Po přímluvě svého strýce Zdeňka Vojtěcha – nejvyššího kancléře, mu byl trest zmírněn na doživotní vězení. Do r. 1622 byl žalářován na Pražském hradě a později, až do své smrti r.1626 na zámku Zbiroh. R.1623 skoupil Vilémovy statky štýrský hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu – císařský diplomat. Koncem 19. stol. došlo k významné přestavbě zámku do novorenesanční podoby. Trauttmansdorffové vlastnili zámek až do r. 1945. Od téhož roku je vlastníkem zámku stát. V roce 1996 byl celý areál hradu a zámku Horšovský Týn prohlášen Národní kulturní památkou.

Malebnému, svažitému, horšovskotýnskému náměstí vévodí v jeho horní části hrad a  zámek. U vstupu do hradu a zámku stojí hradební zeď se střílnami a zbytky ochozu, které připomínají původní městské opevnění. Přiléhající městské domy, z nichž některé si zachovaly gotické portály, jsou v současnosti vkusně opravené, právě tak i pozdně gotická radnice. Uprostřed náměstí stojí kostel sv. Petra a Pavla. Ze severní a západní strany obklopuje areál zámku téměř 40hektarový zámecký park a obora. Parkem protéká Křakovský potok, který napájí několik rybníčků. Byli jsme zde v době, kdy v dolní části parku kvetly různobarevné rododendrony, azalky a kaštany. Trávníky byly udržované, na hladinách rybníčků se proháněly divoké kachny, všude kolem zpívala ptačí drobotina. Jelikož bylo nádherné, slunečné počasí, ve stínu starobylých lip byla příjemná procházka. Na návrší za zámkem stojí renesanční budova  zvaná Vdovský dům. Jeho název souvisí patrně se třetí manželkou  Jana z Lobkovic – Alžbětou z Rogendorfu, která svého muže přežila o 30 let.

Další budovou je Vyhlídkový pavilón. K tomuto pavilónu se váže několik pověstí. Prý se zde čas od času zjevuje Bílá paní, přízrak manželky Volfa z Ronšperka. Rytíř Volf z Ronšperka si z jedné výpravy přivezl mladou milenku.Chtěl se s ní tajně oženit, proto přikázal, aby během svatebního obřadu jeho zákonitou manželku zaživa zazdili. Stalo se a od té doby se zde přízrak zazděné manželky zjevuje v podobě Bílé paní.

A nyní k samotným prohlídkovým okruhům:

- okruh  -  Hrad – nabízí prohlídku spojovací místnosti obytného traktu s raně gotickou kaplí z poloviny 13.stol. Kaple má členitou žebrovou klenbu a krásné  nástěnné malby. V lovecké hale jsme obdivovali spousty starých loveckých zbraní. Prohlédli jsme si renesanční vybavení ložnice, pokoje komorníka, hodovní síň s cínovým nádobím, pracovnu s nejstarší dochovanou knihou ze zámku v Horšovském Týně z r.1521, obrazárnu, hradní zbrojnici a sklepení.

- okruh – Zámek. Prošli jsme jižním schodištěm s loveckými trofejemi a grafikami.

Dostali jsme se do velké haly, kde jsou umístěny portréty bývalých majitelů zámku – rodiny Trauttmansdorffů. Hale vévodí velký, kulečníkový stůl z poloviny 18. století. Odtud prohlídka pokračovala alkovnou, kde mě zaujal ebenový sekretář s tajnými zásuvkami a cínové nádobí. V červeném salónu, vybaveném francouzským rokokovým nábytkem byl vystaven nádherný, vzácný porcelán. Prohlídka pokračovala pánským salónem, tanečním sálem, malou jídelnou s ukázkou stolování a technickou raritou v podobě původních Edisonových žárovek z r. 1906. Žárovky jsou osazeny ve velkém lustru a jsou stále funkční. Přes rodinnou jídelnu jsme se ocitli v  zeleném salónu, kde jsme obdivovali rozsáhlou knihovnu s patnácti tisíci svazky knih. V rytířském sále visely na stěnách unikátní portréty českých panovníků. Zde mě zaujaly mystické portréty kněžny Libuše, jejího otce Kroka a jejího manžela Přemysla Oráče. Východním schodištěm jsme ukončili prohlídkovou trasu zámku.

Nábytek všech místností byl většinou potažen novým čalouněním, okna zdobily zajímavě naaranžované dobové záclony a závěsy. V mnoha případech se stropy pyšnily českými křišťálovými nebo italskými benátskými lustry. Jednotlivé místnosti jsou vybaveny stylovými kachlovými kamny, původními koberci a nelze opomenout krásnou květinovou výzdobu, ať už se jedná o suché vazby nebo o živé květy umně naaranžované v nádherných japonských nebo čínských vázách. Ještě jsem nezmínila překrásná benátská zrcadla visící na stěnách v mnoha místnostech. Rozhodně se mi nepodařilo popsat vše, co jsme na zámku spatřili.

Zámek Horšovský Týn patří k našim nejkrásnějším a nejpřístupnějším zámkům u nás.

Také jsme měli možnost shlédnout 3. a 4. prohlídkový okruh, nebo navštívit výstavu kostýmů z televizního seriálu Cirkus Humberto. Absolvování všech nabízených prohlídkových okruhů by bylo na jednodenní výlet časově velice náročné. Tak snad zase příště!

Z Horšovského Týna jsme si odvezli samé pěkné dojmy včetně výborného obědu v Zámecké restauraci.

Macizaj-čtenářka
Chytrá žena.CZ