Co se kdy nesmí v rehabilitaci

V seriálu o bolesti zad a rehabilitaci jsem popsala různé postupy, které rehabilitace užívá. Nutno ale upozornit na to, že ne každá procedura je vhodná pro každého a za všech okolností. Jaké jsou tedy zásady?  

Nechoďte na rehabilitaci s horečkou

Ačkoliv se to zdá samozřejmé, pro spoustu pacientů to samozřejmé není. Opakovaně se ve dveřích na rehabilitaci objevují lidé se slovy: „Sestři, já báb asi chřibku“. Pacient s chřipkou, angínou nebo nachlazením, které je provázeno zvýšenou teplotou, patří do postele, nikoliv na rehabilitaci. Návštěvou rehabilitace ohrožuje jak své zdraví, tak zdraví ostatních pacientů v čekárně. Je-li přítomná horečka, dochází v těle k jiným reakcím na fyzikální terapii než obvykle. Z tohoto důvodu by takový pacient neměl dostat ani elektroléčbu nebo vodoléčbu. Domácí zábaly jsou samozřejmě při horečce možné. Pokud jste přišli s nachlazením na rehabilitaci, počítejte s tím, že budete pravděpodobně posláni zpátky domů.

Rány, jizvy a vpichy

Není vhodné dávat fyzikální terapii kamkoliv, kde je poškození kůže. Nepřípustné je především aplikování vodoléčby nebo elektroléčby na nezhojená místa. U procedur vodoléčby hrozí infekce, u elektroléčby navíc riziko popálení, protože má kůže v místě svého poškození menší odpor, tudíž tímto místem vstupuje do těla víc proudu než ostatními místy. Především elektroléčba by se neměla aplikovat ani do míst vpichů. Tato pravidla neplatí stoprocentně - chodíte-li na proceduru speciálně určenou pro ošetření jizvy (laser, ultrazvuk), je vše v pořádku. Žádná omezení neplatí také pro biolampu.
Personál neuhlídá vše. Uvědomte si, že personál (především na vodoléčbě) neuhlídá vše. Máte-li vodoléčebnou proceduru, není v možnostech personálu Vás kontrolovat – pokud přicházíte např. na vířivou lázeň ruky po komplikované zlomenině, která byla řešená operativně, je ve Vašem zájmu začít s vodoléčbou až tehdy, když jsou zhojené všechny jizvy po stezích. Stejně tak pokud se např. v kuchyni říznete nebo spálíte, je lepší všechny procedury, zasahující toto místo, vynechat (pokud si pořežete ruku a máte vířivku na nohy nebo elektriku na záda, tak to samozřejmě nevadí).

Gravidita

Omezení pro procedury platí i při graviditě. Jedná se zejména o aplikaci magnetu a celkové léčebné koupele. Má-li žena v graviditě předepsanou elektroléčbu např. na nohu, je to pro ni bezpečné.

Kovy v těle

Toto omezení platí pro kovy v místě aplikace elektroléčby. Výjimku tvoří magnetoterapie u nemagnetických kovů. Vodoléčba může být prováděna bez omezení, jsou-li zhojeny všechny jizvy po stezích (viz výš).

Kardiostimulátor

Pacienti s kardiostimulátorem mají omezené možnosti, co se týče fyzikální terapie. Obecně je pro ně bezpečná terapie světlem (laser, biolampa) a procedury vodoléčby, u kterých nedochází ke změnám teploty těla. Pokud Vám bude lékař předepisovat rehabilitaci, raději mu připomeňte, že máte kardiostimulátor. Někteří odborníci u takovýchto pacientů nedoporučují žádnou elektroléčbu. Někteří lékaři za určitých okolností elektroléčbu předepíšou, měli by si však být kardiostimulátoru dobře vědomi a pokud možno by informaci o kardiostimulátoru měli napsat do žádanky o rehabilitaci.

Léky na „ředění krve“

Určitá omezení platí i pro pacienty s léky na snižování srážlivosti krve (Warfarin) – nesmějí např. dostávat elektroléčbu pomocí vakuových elektrod.

Omezení pro aplikaci parafínu

Parafín především v oblasti krční páteře zvyšuje krevní tlak. Není proto vhodný pro osoby s vysokým nebo kolísavým krevním tlakem. Někteří autoři také nedoporučují parafín u osteoporózy (řídnutí kostí). Nevyžadujte tedy po lékaři tuto proceduru za každou cenu.

Závěr

Tento výčet v žádném případě není vyčerpávající. Vzhledem k tomu, že jsou někdy informace od lékaře nekompletní, upozorněte ve vlastním zájmu rehabilitační pracovníky na přítomnost kovu, kardiostimulátoru nebo na jiné problémy. I zdravotníci jsou jen lidé a občas se bohužel (z nepozornosti nebo neznalosti) stává, že má pacient předepsáno něco, co by neměl dostat. Nebuďte proto rozhořčení, pokud Vám pracoviště rehabilitace odmítne nevhodně zvolenou proceduru provést.

Je otázkou, do jaké míry má nebo nemá pacient (právo) do své léčby mluvit. Moje zkušenosti jako pacientky na jedné straně a zdravotnice na 2. straně ukazují, že je dobré být o své léčbě informovaný – znát možnosti léčby a vědět, co a proč mi lékař předepisuje. Pokud mám zájem na zlepšení svého zdravotního stavu a jsem ochotná pro to něco udělat, je vhodné se snažit s lékařem domluvit, aby mi předepsal cvičení (Viz články: Bolí vás páteř? Objednejte se na rehabilitaci). Není však možné, aby si pacient předpis jakékoliv procedury vynucoval.