Fakta a mýty o menopauze. Je přechod nemoc?

„Když TO skončí a přijde TO DRUHÉ, bude to katastrofa!" zděšeně si mezi sebou šeptají kamarádky, kterým již není dvacet, ale ani se ještě necítí staré. V překladu to znamená, že mají velké obavy z toho, co bude, až přestanou mít pravidelný cyklus a přijde klimakterium. Co s nimi bude DOOPRAVDY?

Věci se měnit budou, to je jasné. V jejich tělech, v hladinách hormonů, v jejich hlavách. Ale ani zdaleka to nemusí být katastrofa, jak si mnoho žen myslí. Protože průvodní jevy spojené s přechodem nemusí být takové, jak je líčí starší ženy. Jednak proto, že průběh
je u každé ženy úplně jiný, vysoce individuální a jednak proto, že medicína udělala další mílové kroky vpřed a umí pomoci i s nepříjemnostmi.
Ale abychom zbytečně nechodily kolem horké kaše, položily jsme gynekoložce všechny otázky, které vám mohou vířit v hlavě, ale stydíte se je vyslovit.

Budu mít chuť na sex?

Snad nejrozšířenější mýtus spojený s menopauzou, který nahání největší strach, je o tom, že nás to už v ložnici nebude bavit. A to bychom vskutku nechtěly, protože to máme rády a protože nechceme, aby to náš muž hledal někde jinde.
„Libido se u žen po přechodu nemění, ale v důsledku neléčeného estrogenového deficitu se objevuje suchost sliznic, tedy i pochvy, což ztěžuje pohlavní styk a mívá negativní odezvu u partnerů,“ vysvětluje MUDr. Dagmar Makalová, a hned dodává i dobrou zprávu. „Toto lze rychle a efektivně řešit i pomocí lokálních estrogenů ve formě čípků nebo mastí, aplikovaných několikrát týdně, nebo se dají použít běžné lubrikanty.“

Budu podrážděná, zpocená a nevyspalá?

V přechodu se v ženském těle děje toto: funkce vaječníků pozvolna vyhasíná, ubývá estrogenů a centrální nervový systém na to reaguje tak, že „bičuje“ vaječníky, aby nejprve zejména v noci, a později i během dne, v pulsech produkovaly zbytky hormonů. V důsledku toho se roztahují cévy, což je spojeno s pocity horka, se zarudnutím, pocením. „Ráda bych zdůraznila, že klimakterium není nemoc, ale s poklesem estrogenů v těle souvisí některé doprovodné projevy, jako zmíněné návaly horka, pocení, nespavost, podrážděnost. Být v klimakteriu však automaticky neznamená všechno toto zažívat. U některých žen mohou být příznaky dokonce minimální a toto období prožijí velmi klidně. Naopak, pokud příznaky menopauzy snižují kvalitu života, existuje několik možností, jak jim předejít nebo je minimalizovat,“ uklidňuje lékařka.

Podle ní se však na prevenci musíme zaměřit s předstihem, tedy už někdy po čtyřicátém roce života ženy. „Už tehdy je potřeba dbát na pestrou a střídmou stravu bohatou na vápník a hořčík, dostatek pohybu i spánku. Při prvních vegetativních příznacích klimakteria, tedy návalech, změnách nálad či nespavosti, doporučuji začít s léčbou pomocí přírody - například přípravky s výtažkem z pylového zrna, nebo fytoestrogeny, tedy přípravky, které obsahují extrakty z bylin. Lze je užívat dlouhodobě.“

Hrozně přiberu, opuchnu a zestárnu?

V době, kdy je tlak na krásu a mladistvý vzhled opravdu silný, se ženy pochopitelně obávají, že s ukončením plodné části života odejde i jejich svěžest a udržovaná postava. Faktem je, že když je v těle méně estrogenu, buňky ztrácejí hydrataci a smršťují se, což se projevuje i ztenčením a ochabnutím kůže a tvorbou vrásek.

„Kromě toho se ztenčují i sliznice, v důsledku čehož se snižuje obranyschopnost těchto tkání a mění se i anatomické poměry pochvy, dělohy či močového měchýře,“ vypočítává MUDr. Makalová. Podle ní to však automaticky neznamená ztrátu krásy a totální změnu konfekční velikosti. Nejdůležitější je skutečně správná životospráva, ve které nesmí chybět vyvážená strava a dostatek pohybu, například fitness, plavání, jízda na kole či turistika. Mění se metabolismus a tělo dokáže lépe využít přísun energie ze stravy a uložit jej ve formě tuku. Jinými slovy -  na to, aby žena vážila stejně, potřebuje méně kalorií.

Hrozí mi rakovina?

Pokud jde o hormony, mnohé ženy jsou zmatené, protože některé studie hovoří o tom, že substituční hormonální léčba může spustit rakovinu, jiné zase, že s rakovinou nijak nesouvisí, a další, že dokonce snižuje riziko onemocnění. Jak se v tom vyznat? „Ano, existuje množství studií korelující vliv hormonální substituce na zhoubné nádorové onemocnění, prokazatelné je však jen mírně zvýšené riziko karcinomu prsu,“ říká gynekoložka. Naopak, hormonální substituční léčba prokazatelně snižuje výskyt kolorektálního karcinomu. „Tato léčba by se měla po cca 2 letech znovu přísně individuálně přehodnotit a léčbu buď zcela vysadit, nebo změnit dávkování, lékovou formu, nebo plynule přejít na - v tomto směru bezpečné -preparáty, které nemají vliv na estrogenní receptory a nevstupují do hormonálního procesu těla. Například na extrakt z pylového zrna.“