Kolem Kašperských Hor po stopách zlatokopů

Šumava je jednou z nejoblíbenějších výletních destinací u nás. Kromě nádherné přírody totiž skrývá i řadu tajemných příběhů, do kterých se tady můžete ponořit. Co byste řekli vrátit se v čase a projít se cestou zlatokopů? 

Malebná šumavská krajina skrývá městečko Kašperské Hory, které by nejspíš  vůbec nevzniklo nebýt toho, že se tady začalo těžit zlato. Na druhou stranu ovšem bylo toto naleziš tětak významné, že se Kašperským Horám brzy začalo přezdívat Zlatý poklad Čech. A je tomu tak dodnes. Zlato už se zde sice netěží, ale drahých kamenů v podobě zážitkůje zde nesčetně. Dobu zlaté horečky tady připomíná hornický znak na barokní radnici, která patří k nejhezčím u nás, a především dva obrovské mlýnské kameny u gotického kostela svaté Markéty. Můžete sina ně sáhnout a najít rýhy, jimiž se získával zlatý prášek. 

Zlato se tady začalo dolovat ve 13. století a vyrostla zde osada. Kašperské Hory byly povýšeny na horní město, byly osvobozeny od placení cla a mýta a Karel IV. si byl jejich významu natolik vědom, že postavil silnici do Pasova. Především ale na vyvýšeném ostrohu založil mohutný hrad Kašperk, který střežil zdejší těžbu a mnozí lidé si ho dnes vybaví z pohádky Anděl Páně.

Za zlatem kolem Zlatého potoka V 15. století bylo v okolí několik stovek mlýnů, které zpracovávaly zlato z desítek dolů a štol. Ty jsou dnes z bezpečnostních důvodů uzavřené, ale do dob zlatokopů se stále můžete vydat. Fakta i různé zajímavosti se dozvítena informačních panelech na náměstí v Kašperských Horách a po červené značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné se vydáte ke Zlatému potoku, kde začíná naučná stezka Cestou zlatokopů. Právě přírodní rezervací Amálino údolí v minulosti putovalo zlato, i neméně vzácná sůl do celéhosvěta.

Stezka má 7,5 km a určitě ji zvládnete i s malými dětmi pohodlnější cestou proti toku potoka. Míjet budete továrnu na výrobu zápalek, malou přehradu, za kterou vás ve svahu hory Lišák uvítají vstupy do štol. V potoce se můžou děti brouzdat na písčitých ostrůvcích. Náročnějš í trasa vede přes náhon rozvalin mlýna a strmým stoupáním po kamenech ke krásné vyhlídce ze skály. Obě cesty se spojují a vedou pod mohutné skály s pozůstatky důlní činnosti. Příjemnými lesními pěšinami se vrátíte k potoku. Zlatými zážitky si můžete zpestřit i cestu zpět do Kašperských Hor návštěvou archeologické rezervace – středověké úpravny zlaté rudy se zbytky peci k žíhání křemenů obsahujících zlato a další skvosty. V jedné ze štol se nyní nachází seismologické přístroje AV, které spolehlivě zaznamenávají otřesy z celého světa.

Pozor naskřítky!

Společníkem vám tady kromě krásné přírody budou také pověsti, jak jinak než o zlatě. Jedna z nich vypráví, že kdysi dávno slyšel sedlák na Lišáku údery kladívek. Zjevilo se mu světýlko a on se za ním vydal. Zmenšovalo se, až zcela zmizelo – před jeskyní, kterou tu předtím nikdo neviděl. Sedlák vešel dovnitř, škrtl zápalkou a spatřil trpaslíky ve špičatých kloboucích, jak kladívky ťukají do zářivého kamení. Jeden z nich vylomil velký valoun zlata a všichni ostatní kolem něj začali tančit. Sedlák se tomu rejdění smál, a to neměl dělat. Skála se zřítila a on zůstal uvězněn. Jeho žena truchlila a přesně po roce měla vnuknutí, aby na toto místo přišla. Opět uviděla otevřenou jeskyni, v níž její muž ťukal spokojeně kladivem do skály. Chtěla si ho odvést domů, ale skála se opět zhroutila a jsou tam prý oba uvěznění aždo soudného dne.