Poslední léta je možné pozorovat, slovy cimrmanovského klasika, že se rozmáhá taková nepěkná věc. Vzhledem k tomu, že současná medicína nenabízí úplně jednoduchá řešení pro pacienty postižené artrózou v různých formách, (kteří zhusta podcenili prevenci a na starší kolena trpí bolestmi), začali se tito obracet „k zázračným“ přípravkům, které jsou přitom jen a pouze určena pro koně a i tady je jejich podávání diskutabilní. Jenže zde platí více než kdy jindy parafráze známého – nechte to koňovi, ten má větší hlavu a zejména pak celé tělo. A v tom je zásadní jádro pudla, tedy koně.

Možná, že to na začátku celé vzniklo pod dojmem známé „koňské masti“, která ale s těmito přípravky nemá nic společného. Možná chtěl jen někdo vyzkoušet „koňskou dávku“, která přeci musí zafungovat. Kdo, kdy a kde s tím přišel, už asi nezjistíme. Zkrátka a dobře, pro koně, které také často trpí kloubními problémy, se vyrábějí přípravky dle veterinárních receptur, které obsahují mj. velké dávky látky zvané MSM (methysulfonymethan). Ten slouží jako zdroj organicky vázané síry pro tvorbu příčných vazeb v kolagenních vláknech (fibrilách). Pokud je podáván společně s kolagenními peptidy, podporuje regeneraci kolagenních tkání. Sám o sobě má analgetický až anestetický účinek a jeho užívání ve vysokých koňských dávkách sice tlumí bolesti kloubů, ale to umožňuje jejich další přetěžování a prohlubuje se tak poškozování kloubů. Dá se říci, že analgetika tlumící bolest vypínají kontrolku, kterou právě bolest je. Pomiňme teď filozofickou otázku, jak funguje „jezdecký či dostihový sport“, a proč někteří jezdci či majitelé koní chtějí, aby jejich kůň necítil bolest a „fungoval“, místo toho, aby ho smysluplně léčili.

Vypnutí bolesti je asi ten nejzásadnější důvod. Ale v tomto případě se jedná tak trochu o smlouvu s ďáblem. Koním to škodí, ale nemají žádnou možnost svobodné volby. Dostanou přípravek do krmení, a protože koně milují hořkou kůru stromů, tak jim takové přípravky nevadí. A lidé se zase chtějí zbavit bolesti, víc neřeší. Jsou pro to ochotni akceptovat i velmi nepříjemnou hořkou chuť, kterou většinou koňské přípravky mají.  Větším problémem, než je chuť, je naprosto nedefinovatelné dávkování, které může hravě způsobit předávkování organismu různými látkami. Kůň má zkrátka čtyři kopyta, srst po celém těle a asi o půl tuny větší hmotnost než člověk, proto má úplně jiné nároky na vitamíny a podpůrné prvky. Což znamená, že se můžete velmi rychle předopovat nejen zmíněným MSM, ale také selenem, zinkem, mědí, manganem, železem, které v mnohem větších dávkách koně potřebují, ale třeba také toxickými těžkými kovy arsenem, olovem, kadmiem, které mohou pocházet ze surovin nevhodných pro lidské přípravky.

Podle RNDr. Martina Štuly, který nedávno zveřejnil v časopise Pharma News určeném lékárníkům článek „O koních, lidech a těžkých kovech“, je móda užívání veterinárních přípravků na klouby velmi riziková, protože hlavní roli zde hraje také kadmium a olovo, což jsou kumulativní jedy. „Podle v praxi používané vyhlášky 544/2002 Sb. mohou veterinární přípravky obsahovat násobně až řádově vyšší hodnoty těžkých kovů než potraviny určené lidem. A jak známo, těžké kovy se v organismu kumulují. Po jedné dávce se nic nestane, po dvou také ne. Ale kloubní přípravky se užívají dlouhodobě, měsíce a roky. Kadmium narušuje inzulínový cyklus, kde vytěsňuje potřebný zinek. Narušuje i metabolizmus vápníku a způsobuje měknutí kostí. Spolu s olovem se koncentruje v ledvinách a játrech, které poškozuje. Poločas vylučování z organizmu je 30 let,“ varuje ve svém příspěvku doktor Štula.

Pokud to tedy s péčí o své klouby a potažmo o celé své tělo myslíte vážně, obraťte svou pozornost na prověřené humánní přípravky, za kterými stojí medicínské studie, doporučení odborníků z lékařských společností atd. Veterinárními preparáty se svým zdravím spíše hazardujete a krátkodobá úleva se může překlopit v mnohaleté problémy s rizikovými následky.

Zdroj: Geladring