Legrácky ze školních let

V souvislosti se školou si vzpomínám na leccos a mezi nejpikantnější historky řadím tu s odeslaným dopisem z naší školy. Traduje se, že dopis dorazil naštěstí nejdříve do sekretariátu ministerstva školství, který dotyčnému pisateli sdělil, zda na adrese chybějící písmeno t má být provokací, nebo pouze nedostatečnou pozorností.

Ono je totiž něco jiného napsat MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ a něco jiného je ve slově MINISTERSTVO písmeno T vynechat. Dotyčný pedagog tuto historku potom dával k dobru na třídních srazech, ale tehdy když se to stalo, mu do smíchu zrovna moc nebylo. A jak to vlastně bylo doopravdy? Jestli to skutečně byl překlep nebo nikoli, se již nikdo nedozví. Myslet si o tom mohl kdokoli své, ale vysvětlení s překlepem naštěstí tehdejší soudruzi vzali v potaz a vše vyřešili domluvou.

Podobně úsměvné historky jsem zažíval i cestou do školy. Vzpomínám jako dítě jsem kousek od školy míjel KNIHOVNU, kde z lešení vykukovala jenom část nápisu a začátek KNI byl ukryt pod lešením. Od té doby vždy když jdu kolem knihovny na to vzpomínám.

Jako školáci jsme o zábavu měli vždy postaráno třeba tím, že cestou ze školy jsme ulámaná dřívka od sirek strkali do zvonků nejlépe ve vysokých panelácích. Bavili jsme se tím, že dotyčný nejdříve vystrčil hlavu z okna, to jsme se ale schovali, aby nás neviděl. Ale nepříjemný zvuk zvonku samozřejmě po chvíli donutil každého z obyvatel vyjít ven a dřívko vytáhnout. To nám tehdy připadalo nesmírně zábavné. Jednou jsme ale včas neutekli a dostali jsme sprchu z konve plné ledové vody. Dnes by možná po nás někdo vystřelil vzduchovkou, což se nám tehdy naštěstí nestalo. Vím, že to byla hloupá zábava, ale ve srovnání s dnešním přepadáváním dětských gangů, které se neštítí okrást nemocné a staré lidi, byly naše klukoviny úsměvné. Jednou jsme před vyučováním napsali na tabuli nápis "Osvobodila nás opravdu jen Ruská armáda?"

Naštěstí byl dějepisář soudný, vše nám popravdě vysvětlil, protože ne všechno se nám sdělovalo doma, abychom potom neměli ve škole zbytečné problémy. Poměry se otočily a my jsme měli u předmětů Občanská výchova a Dějepis nápis: "NEKLASIFIKOVÁNO". Rodiče si nejdříve mysleli, že to je nějaký další fór, ale prostě naše vědomosti posbírané do sametové revoluce byly někdy dosti vzdálené skutečnostem, které se začaly nově učit. Taková byla tehdy doba.

Autor:pppeettrr