Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? 5 důvodů, proč nemůžete zhubnout5 důvodů, proč nemůžete zhubnout Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 300 skvělých výher
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 25.03. 2019
Dnes má svátek Marian
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Moje islandské dobrodružství

15. 03. 2019 | Evropa

Už je to pár let, co jsem si vysnila některé cesty. Zcela mi postačovalo o těchto destinacích jen přemítat, vyhledávala jsem články a info v knihách, časopisech i na netu a představovala si, jaké by to tam mohlo být… Zvláštní je, že všechna tato místa začínají na písmeno “I“. Izrael i Irsko patří mezi mé splněné a naplněné sny.

Island je krajina, na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu, která může být pro někoho příliš drsná na to, by si ji mohl zamilovat a prožít i v takových podmínkách několik dní. Mě právě tato krajina na dalekém severu fascinovala a moc jsem si přála vidět na vlastní oči pohádkové ledové pláže, diamantové kry apod. Když mi starší syn oznámil, že jsou k mání letenky za dobrou cenu, moc dlouho jsem neváhala. Mám sice fobie všeho druhu, k nim přináleží i ta z létání, ale když mamku podpoří vlastní potomek, pak se i lépe a klidněji cestuje.

K prozkoumávání Islandu jsme si vybrali zimu z několika důvodů, je tam méně turistů, ceny jsou přijatelnější než v létě a možná bychom mohli zahlédnout i kouzelnou polární záři…Samotný let trval něco přes 5 hodin a přistáli jsme v Keflaviku, což je městečko asi 40 km od Reykjavíku. Itinerář cestování syn sestavil dávno před odletem a odchylek bylo opravdu málo. Ubytování, půjčovnu auta apod. lze zajistit přes internet.

IslandNesmí ovšem chybět navigace a znalost anglického nebo islandského jazyka. Půjčili jsme si terénní auto a nebyl s ním jediný problém. Na putování jsme měli 4 dny a rozhodli se pro jih ostrova, kde se nachází i Zlatý okruh s mnoha jezery, ledovci, vodopády, termály apod. První, co by měl každý cestovatel vědět je, že se musí připravit na chlad, vítr a občas i sníh. My měli 2 dny celkem pěkné počasí, ale zažili jsme i sněhovou bouři. Půjčení auta je nutností a společností je na Islandu dost hned u letiště. Při každé zastávce si dávejte pozor na dveře, ty raději přidržovat, aby je vítr neutrhl. Na netu jsem četla info o vstupech k přírodním útvarům, my nikde NIC neplatili. Vstupné a pěkně hutné se ale platí například v termálech Modrá Laguna a to od 57 do 300 euro na osobu. My raději koupání venku vyloučili, přece jen bylo dost chladno. Na další okolnost se je potřebné také připravit, a to velmi VYSOKÉ CENY. Polévka v restauraci vyjde na 250 až 350 Kč, pivo stojí ještě více. V klasických obchodech nakoupíte levněji, tak můžete stravování kombinovat, alkohol v obchodech není k „mání“.

Islandský stát vznikl v roce 1944, byl v minulosti bohatou zemí, ale to se změnilo v roce 2008, kdy zbankrotovaly 3 největší banky v zemi a došlo k velkým demonstracím a k pádu vlády. Samotná historie ostrova je velmi bohatá, první osadník se zde usadil kolem roku 874. Sopečná činnost neustává ani v novověké historii, známá je erupce sopky Eyjafjallajökull. Tehdy byl narušen na několik dní veškerý letecký provoz. Obyvatelé jsou hrdi na svůj „vikingský“ původ.

Velmi drsné podnebí nedovoluje v zemi chovat více druhů zvířat, my zahlédli pár stád ovcí a nádherné koně, kteří vypadali jako z plyše. Nazývají se islandské a „plyšovou“ srst mají proto, aby vydrželi venku celé dny. Popásají se na travinách, mechu, většinou jsou to stádečka o 10 až 20 kusech, ale někdy jsou třeba jen 2. Využívají se k práci, unesou i dospělého člověka a pořádají se také závody islandských koní. Hned jsem si vzpomněla na vnučku, ta koně miluje a takto krásně „vytuněné“ by ji zcela jistě okouzlili. Tak jsem pro ni pořídila pár záběrů a jednoho si i pohladila, jsou velmi krotcí a přátelští. 

Celkem jsme autem jeli cca 5 hodin a naplánované zastávky u přírodních scenérií obsahovaly vše, co jsme si přáli vidět. Pravděpodobně nejznámější islandský vodopád najdeme relativně blízko hlavního města Reykjavíku. Leží v tzv. „zlatém trojúhelníku“ a vedle gejzíru Geysir a národního parku Thingvellir je jednou ze tří významných atrakcí Islandu. 32 metrů vysoká kaskáda, kterou se valí ledovcová řeka Hvítá, je neskutečným zážitkem. A také nejmrazivější klima, byli jsme se synem zachumláni i přes tváře a mráz zalézal za nehty při každém vytažení fotoaparátu.   Z několika navštívených vodopádů nás ohromil zejména Lesní vodopád Skogafoss. Ten, kdo byl odvážný, mohl až do jejich těsné blízkosti. Ale když jsem viděla, že si někteří Japonci dávají na boty řetězy, od bližší obhlídky mě to odradilo. Další zastávkou byla jezírka s horkou vodou až 100 stupňů, všude byl cítit sirovodík, a my si připadali jako u bran pekla. Lávová pláž s černým pískem v nás zcela jistě neevokovala chuť jít si na ní spočinout a slunit se. Vlny oceánu byly velmi dravé a vysoké, člověk si až tady uvědomí svou titěrnost. V minulosti došlo i k tragickým nehodám, když se turisté nestačili obrovským vlnám vyhnout. Z vod oceánu ční skály, připomínající prsty, říká se jim „elfí“. Velmi zvláštní pocit jsme měli na mostě, kde je tektonický zlom, na jedné straně americká deska a na druhé straně mostu evropská. Island omývají vody Atlantického a Severního ledového oceánu.

Další zastávkou byl ledovec u jezera Jökulsárlón  a hned naproti „diamantová pláž“. Tady jsme stáli se synem v němém úžasu. Obří kvádry ledu, některé zbarvené do modra, temný praskot tajících menších kusů. A mezi nimi proplouval mrož, dělal kotrmelce a s hlavou nad hladinou brázdil mezery mezi ledy. No, tohle fakt v palmovém ráji neuvidíte. Na „diamantové pláži“ byly vyplavené kusy ledu bizarních tvarů, které neustále obrušoval příboj ledové vody a „vycídil“ je do vysokého lesku. Udělat si foto u některého z nich je velmi oblíbená adrenalinová zábava. Mladší syn nám zrovna poslal mobilem zprávu, že příboj nedávno spláchl nějakou paní z Texasu, která se nechávala vyfotit na trůnu z ledu. Tak abych nebyla prý moc akční, moje plavecké schopnosti by mi asi v té „ledárně“ nepomohly.

Nevynechali jsme přístav s památníkem Heinsflugyd, který mi připadal jako Murmansk nebo grónské pobřeží. Tam jsme si zašli na polévku a horký čaj do restaurace a pak pokračovali v cestě. Krajina se měnila snad po každých pár kilometrech, sopky, kopce, na mnohých sníh a led. Z minulosti je známá sopka Eyjafjallajökull. Kvůli erupci se v roce 2010 zcela zastavil letecký provoz. Po Hekle i po Katle jsou pojmenovány i některá restaurační zařízení. V létě lze spatřit i „papoušky“ papuchalky, kteří na ostrově hojně hnízdí, ale my viděli pouze několik havranů. Celkem jsme strávili na Islandu 3 noci, z toho 2 noci v hotelu, kde se nám nepodařilo nají způsob vytápění. Nebyly tam klasické radiátory, ani vytápění v podlaze. Shodli jsme se, že to bude kvalitním zateplením budovy. Zima nám nebyla, spíše naopak. 

Když jsme se vraceli do hotelu, chtěl mi syn ukázat nádhernou vyhlídku na oceán u stylového Wiking baru. Vedla k ní doslova „stezka odvahy“. Na jedné straně bouřící oceán, pak úzká cesta a vedle ní vysoká zasněžená hora. Počasí se najednou zvrtlo. Obrovský vichr cloumal i naším těžkým „teréňákem“. Dojeli jsme až k zmíněnému baru. Za oknem něco kutila starší paní. Gestikulovala a držela v ruce nějaký předmět. Zkusila jsem vyjít z auta, ale vítr a sníh mě doslova oslepil. Dveře jsem držela vší silou a hned „padla“ zpátky na sedalo. Synovi se podařilo sice z auta vyjít, ale po chvíli se vracel s tím, že na tu vyhlídku v této slotě nevylezeme. Ženština vyšla před dveře, něco lesklého držela v ruce a já si vzpomněla na poslední horor, co jsem viděla. Návštěvníky horského hotýlku majitelka „naporcovala“ a uložila na mrazák. Koukli jsme na sebe se synem, nevím, zda jej napadlo to samé, protože ten film mi pouštěl on, ale rozjel se tak rychle, jak to jen v té bouři šlo. Ještě se ohlédl a viděl, že ta osoba ve dveřích drží v ruce kovovou konev, asi nás chtěla pozvat na čaj. Ale možná to byla jen kamufláž, chi, chi... Jízda kolem rozbouřeného oceánu byla neskutečná, syn ji zvládl na jedničku. Ještě stihl vyfotit houf tulících se k sobě plyšových koníků. K nezapomenutelným zážitkům patří také shlédnutí kratičké polární záře u diamantové pláže. Cestovali jsme schválně až v noci. Bylo to náročné, ale zase byl na silnici velmi slabý provoz. Záři lze spatřit v zimním období, pokud máte štěstí. Většina přírodní útvarů, pláží     apod. je nedaleko hlavní silnice D1, která vede podél celého ostrova. Doporučuji sledovat počasí, někdy část silnice kvůli sněhu nebo vichřici uzavřou.

Island je pohádková krajina plná překrásných přírodních scenérií, neskutečných proměn a adrenalinových zážitků. Za procházku stojí i hlavní město Reykjavík, například jeho nádherný kostel Hallgrímskirkja, moderní stavba připomínající raketu i píšťaly na varhanech, je zde mnoho hospůdek, barů, obchůdků se suvenýry. Pokud nezapomenete na pořádné zimní oblečení a doplňky, není žádný problém se kochat mrazivou majestátností islandské krajiny. Určitě nikdy nezapomenu ani já, ani syn na neobyčejná panoramata a společné zážitky, kdy jsme se spoléhali jen jeden na druhého. A myslím, že jsem ani svého staršího syna nezklamala. Zvládla jsem i ve svém věku býti mu zdatnou souputnicí při potulkách po „ledovém království“. A i když jsme žádného trolla nebo elfa na vlastní oči nespatřili, věříme, díky neskutečnému přírodnímu reliéfu krajiny, že tam určitě přebývají…


Bertice - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Moje islandské dobrodružství:

Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
Moje islandské dobrodružství
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
krásný článek i fotky. Měli jste parádní dovolenou.
SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Krásně napsané, přečetla jsem jedním dechem. Severské krajiny mají své kouzlo. Před několika lety zeť pracoval v Norsku, tak tam za ním dcera jezdila a trávila tam i prázdniny a psala tam i diplomku, takže měli možnost procestovat větší část Norska a byli i v Dánsku. Až se zeť vrátil do Čech, tak tam byli u přátel jeden rok na dovolené. Moc se jim tam líbilo.
Obrázek uživatelky
profil
Užila si si krásnu cestu a veľmi pekne a obsažne si nám ju opísala.
Aj fotky sú pekné, zvlášť tá polárna žiara musí byť nádherná Smajlík.
Obrázek uživatelky
profil
Krásný článek o nezapomenutelné cestě. Trochu bych se bála toho hrozného chladu, zvlášť, když jste jeli na Island v zimě.
Obrázek uživatelky
profil
máš pro tebe hezký zážitek..SmajlíkPočasí mohlo být trošinku mírnější, viděli by jste toho více..
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles